Modrava chce lákat turisty na wellness centrum a vzdušné lázně

Modrava (Klatovsko) - Šumavskou Modravu a její okolí by v budoucnu mohly čekat velké změny. Odborníci na marketing, architekturu, design či přírodu se v obci radili, jak pomoci k jejímu dalšímu rozvoji. Nalákat turisty by mohly napříkad vzdušné lázně, komorní wellness centrum, rozhledna, tematické naučné stezky, obory s volně žijícími zvířaty a především zpřístupnění cenných území Šumavy. Modrava, jež je považována za srdce Šumavy, už řadu nápadů zkoušela dříve prosadit, podle starosty Antonína Schuberta ale vždy narazila na nesouhlas správy národního parku. V obci dříve žilo až 2 500 lidí, dnes je tu 70 obyvatel a mimo hlavní sezony je téměř prázdná.

Ze setkání odborníků z různých oblastí vznikne zásobník kreativních nápadů a postřehů. Pokud si je obec vybere, pokusí se hledat kompromisy s ochránci přírody a realizovat je tak, aby se zlepšila nabídka pro turisty a také pro místní lidi, řekl organizátor setkání David Albrecht. Jako součást budoucí marketingové strategie už radnice organizuje mezi návštěvníky i místními anketu a zjišťuje postřehy, nápady i kritiky.

V obci se neuživí ani obchod s potravinami

Video Reportáž Jana Dvořáka
video

Reportáž Jana Dvořáka

„Modravu mám rád, ale zároveň cítím její infrastrukturní nedostatečnost. Když není schopná turistickým provozem uživit lidi, kteří tu žijí, něco je tu špatně,“ míní jeden z účastníků workshopu, bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk. Přiznal, že pokud by se rozhodoval rozjet podnikání, Modravu by si kvůli množství administrativních omezení a zákazů nevybral. V obci se dnes navíc neuživí ani obchod s potravinami. Na setkání přijel i majitel pivovaru Stanislav Bernard. Právě nápady, jako jsou vzdušné lázně využívající zdejší údajně nejčistší vzduch v ČR nebo komorní wellness centrum se saunou či masážemi, by podle něj mohly lákat turisty i ve vedlejší sezoně.

Stanislav Bernard:

0„Mohly by se tu pořádat třeba kurzy jógy nebo zpěvu, nechceme žádný cirkus, žádné šílenosti. Nechceme, aby Modrava byla jako centrum v Alpách, chceme zachovat její místní ráz a charakter a přitom tu mít prostředí, kde se uživí i místní lidé.“

Jenže podle Schuberta bylo právě wellness centrum jedním z projektů, s nímž obec neuspěla. Správa parku smetla ze stolu postupně dvě studie, námitky měla dokonce i proti dětskému hřišti, které bylo součástí jedné ze studií: „Obec nikdy nezainvestovala nic, co by bylo v rozporu s principy ochrany přírody. Park ale brání tomu, aby lidé mohli poznat ten samotný předmět ochrany, brání přírodu proti lidem.“ Podle Bernarda se tak Modrava ocitla v paradoxní situaci. Zatímco by se měla chlubit a lákat lidi na to nejcennější, co má - na krásnou přírodu -, to nejcennější je pro lidi nepřístupné. Nemohou si tak například prohlédnout modravské slatě.

Obec letos plánuje otevřít novou přístavbu k obecnímu úřadu, kde jsou dva sály a tělocvična, v květnu by měla otevřít také na Filipově Huti koňskou farmu, která bude nabízet hipoturistiku po Šumavě. Připravuje se i na úpravu centra obce. Modrava pracuje s rozpočtem 36 milionů korun a hledá proto cesty, jak s penězi rozumně naložit. K financím obci pomohl i podnikatel Zdeněk Bakala, který zde má trvalé bydliště. V obecní pokladně tak končí část jeho daní, zároveň je i štědrým sponzorem.