Modrava chce lákat turisty na wellness centrum a vzdušné lázně

Modrava (Klatovsko) - Šumavskou Modravu a její okolí by v budoucnu mohly čekat velké změny. Odborníci na marketing, architekturu, design či přírodu se v obci radili, jak pomoci k jejímu dalšímu rozvoji. Nalákat turisty by mohly napříkad vzdušné lázně, komorní wellness centrum, rozhledna, tematické naučné stezky, obory s volně žijícími zvířaty a především zpřístupnění cenných území Šumavy. Modrava, jež je považována za srdce Šumavy, už řadu nápadů zkoušela dříve prosadit, podle starosty Antonína Schuberta ale vždy narazila na nesouhlas správy národního parku. V obci dříve žilo až 2 500 lidí, dnes je tu 70 obyvatel a mimo hlavní sezony je téměř prázdná.

Ze setkání odborníků z různých oblastí vznikne zásobník kreativních nápadů a postřehů. Pokud si je obec vybere, pokusí se hledat kompromisy s ochránci přírody a realizovat je tak, aby se zlepšila nabídka pro turisty a také pro místní lidi, řekl organizátor setkání David Albrecht. Jako součást budoucí marketingové strategie už radnice organizuje mezi návštěvníky i místními anketu a zjišťuje postřehy, nápady i kritiky.

V obci se neuživí ani obchod s potravinami

Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)

„Modravu mám rád, ale zároveň cítím její infrastrukturní nedostatečnost. Když není schopná turistickým provozem uživit lidi, kteří tu žijí, něco je tu špatně,“ míní jeden z účastníků workshopu, bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk. Přiznal, že pokud by se rozhodoval rozjet podnikání, Modravu by si kvůli množství administrativních omezení a zákazů nevybral. V obci se dnes navíc neuživí ani obchod s potravinami. Na setkání přijel i majitel pivovaru Stanislav Bernard. Právě nápady, jako jsou vzdušné lázně využívající zdejší údajně nejčistší vzduch v ČR nebo komorní wellness centrum se saunou či masážemi, by podle něj mohly lákat turisty i ve vedlejší sezoně.

Stanislav Bernard:

„Mohly by se tu pořádat třeba kurzy jógy nebo zpěvu, nechceme žádný cirkus, žádné šílenosti. Nechceme, aby Modrava byla jako centrum v Alpách, chceme zachovat její místní ráz a charakter a přitom tu mít prostředí, kde se uživí i místní lidé.“

Jenže podle Schuberta bylo právě wellness centrum jedním z projektů, s nímž obec neuspěla. Správa parku smetla ze stolu postupně dvě studie, námitky měla dokonce i proti dětskému hřišti, které bylo součástí jedné ze studií: „Obec nikdy nezainvestovala nic, co by bylo v rozporu s principy ochrany přírody. Park ale brání tomu, aby lidé mohli poznat ten samotný předmět ochrany, brání přírodu proti lidem.“ Podle Bernarda se tak Modrava ocitla v paradoxní situaci. Zatímco by se měla chlubit a lákat lidi na to nejcennější, co má - na krásnou přírodu -, to nejcennější je pro lidi nepřístupné. Nemohou si tak například prohlédnout modravské slatě.

Obec letos plánuje otevřít novou přístavbu k obecnímu úřadu, kde jsou dva sály a tělocvična, v květnu by měla otevřít také na Filipově Huti koňskou farmu, která bude nabízet hipoturistiku po Šumavě. Připravuje se i na úpravu centra obce. Modrava pracuje s rozpočtem 36 milionů korun a hledá proto cesty, jak s penězi rozumně naložit. K financím obci pomohl i podnikatel Zdeněk Bakala, který zde má trvalé bydliště. V obecní pokladně tak končí část jeho daní, zároveň je i štědrým sponzorem.