Zlaté české ručičky v posledních letech dost zahálely. Vyučené zedníky, tesaře nebo zámečníky nahradila levná a často nekvalifikovaná pracovní síla z východu. Odborné školy a učiliště se zatím potýkaly s nezájmem uchazečů. „Pokles v některých učebních - především stavebních - oborech se z našeho pohledu zastavil. Také díky podpoře samosprávy, to znamená poskytování stipendií, došlo k mírnému oživení,“ uvedl ředitel SOU a SOŠ Vocelova Hradec Králové Vladislav Košťál. Ředitelé škol se shodují, že české učební obory už se od pomyslného dna odrazily a budoucnost vidí optimisticky. „Máme uměleckého kováře, zámečníka, a dokonce i pasíře, tam máme plno. V lednu byla talentová zkouška a tam jsme dokonce i vybírali,“ prohlásil zástupce ředitele Střední školy řemeslné Jaroměř Zdeněk Vítek. A učňové nespokojení nejsou: „Mě baví práce se dřevem a rád něco vyrábím. Tesařina mne určitě uživí. Vybral jsem si to proto, že to dělá moje rodina.“
K obnovení zájmu o učňovské obory přispěla hospodářská krize, a dokonce i zavedení jednotných státních maturit. „Žáci i rodiče zjišťují, že získat nějakou maturitu už nebude až taková legrace. Myslím, že je to jenom dobře, protože nedostatek řemeslníků tady na trhu je katastrofální,“ potvrdil Ivan Dvořák z Cechu klempířů, tesařů a pokrývačů.
Reportáž Václava Svobody
Ještě několik let však potrvá, než vyučený český řemeslník konečně přestane být v Česku vzácností.
