Valtické Muzeum železné opony vzniklo letos. Provozuje ho soukromá společnost Český fortel. Při dnešní sehrané scénce se několik německy mluvících mužů pokusilo vniknout do budovy, která sloužila jako azyl pohraničníkům. Diváky a aktéry scénky při ukázce dělila jen pomyslná čára.
V současné vánoční expozici nechybí vánoční strom ani dárky, nejčastěji hračky. „Ty nám zapůjčili naši přátelé. Raritou je například tank na ovládání pocházející z bývalého Sovětského svazu,“ dodal ředitel muzea Petr Pajpach. Nechyběly ani plyšové hračky a šlapací motokára.
Dějiny pohraničí podle tvůrců muzea patří k zajímavým kapitolám naší historie. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nebyly na hranicích výjimkou různé potyčky a hony na pašeráky. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci v Německu se hranice dál zpevňovala, za války přešlo hlídání hranice na takzvaný vojskový systém s pohraničním pásmem, kde se lidé mohli pohybovat jen omezeně. Hranice byly ostře střežené i po válce za komunistického režimu, kdy tam byl navíc vztyčen plot z ostnatého drátu s vysokým napětím. Drát byl rozstříhán až po roce 1989.
Jaké to je být v kůži pohraničníka?
Dřívější pohnutou dobu si zájemci o zážitky mohou v muzeu připomenout i na vlastní kůži. Muzejníci nabízejí například možnost stát se pohraničníkem. „Vyfasujete uniformu, výstroj a samopal a vydáte se střežit hranici! Poznáte staré pohraničnické stezky mezi vinohrady, rozhlédnete se do kraje, ochutnáte pravé vojenské konzervy a zadržíte narušitele, kterého na závěr zavřete do cely!“ uvádějí na stránkách muzea. Dalším zážitkovým produktem je noc v cele, a to jen s dekou a ešusem. „A co teprve ráno, až po noci na tvrdé palandě uvidíte jen mříže a dvířky Vám bachař, který nad Vámi celou noc bděl, prostrčí vězeňskou snídani,“ zve agentura. Kdo noc přečká, může prý na závěr napsat uhlem vzkaz na zeď v cele.
