Strašínská jeskyně vznikla jako puklinový útvar v krystalickém vápenci. Hlavním prostorem je pětadvacet metrů dlouhá a 3 metry vysoká síň, z níž odbočuje řada bočních nízkých chodeb. Stejně jako Chýnovská jeskyně u Tábora je i ta Strašnická bez krápníkové výzdoby a jejím specifikem tak jsou především korozní kapsy, laicky nazývané jako obří hrnce. Geologové měli za to, že vznikly mechanickým opotřebením. Podle současných poznatků ale tyto útvary jsou výsledkem chemické koroze vápence. Výduť se střídavě rosí a koroduje, čímž se útvar stále prohlubuje.
Jeskyně byla až do letoška veřejnosti nepřístupná; okresní úřad ji totiž před deseti lety nařídil uzavřít, a to kvůli devastaci podzemních prostor. Přírodní památka totiž začala sloužit jako skládka. Podle dnešního starosty Strašína Jana Helíška se ale tímto rozhodnutím stala jeskyně paradoxně ještě lákavější. „Nejenom, že (vandalové) cvakávali zámky, takže na to byli připraveni, ale i se pokoušeli okolo této mříže vlastně demontovat kameny, které tam byly uměle zazděny,“ dodává Helíšek.
- Obří hrnce ve Strašínské jeskyni zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348918.jpg
- Obří hrnec ve Strašínské jeskyni zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348919.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348915.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348917.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348921.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348923.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348924.jpg
- Strašínská jeskyně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3490/348925.jpg
Strašínská (též Nezdická) jeskyně byla poprvé popsána v roce 1856 krátce poté, co se objevil vchod po jednom z odstřelů při povrchové těžbě vápence. V roce 1936 se necelý rok těžilo i uvnitř jeskyně. „Jistý František Krejza zde založil důl František a těžil se zde limonit jako zdroj železné rudy,“ informoval historik z Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimír Horpeniak.
