Relikviář v Kladrubech ukrývá ostatky svatých

Kladruby – České památky ukrývají zajímavé depozitáře a lapidária. Veřejnost ale nemá možnost je spatřit. Depozitáře a jejich poklady přiblíží letní speciál Událostí v regionech. Jedním z takových tajuplných míst je klášter v Kladrubech, kde mají lapidárium a kostelní relikviář s ostatky svatých, který se otvírá opravdu jen mimořádně. Kosterní ostatky totiž ještě nikdo neprozkoumal.

Bývalý benediktinský klášter z dvanáctého století je výraznou dominantou Stříbrska. Atraktivní je hlavně díky unikátní expozici Jana Nepomuckého, která je jednou z nejrozsáhlejších v Evropě. Ambitová chodba nového konventu ale nabízí další zajímavou podívanou - lampidárium s osmadvaceti sochami. „Zpodobňují postavy z řecké a římské mytologie, alegorie lidských vlastností, plus jedna socha apotheosi hraběte Šporka,“ přibližuje kastelán Milan Zoubek.

Sochy jsou dílem vrcholně barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Ten je původně vyrobil pro zámecký park ve Valči u Karlových Varů. „Dostaly se sem v roce 1980, protože v zámeckém parku byly vystaveny povětrnostním vlivům a působení počasí,“ dodává Zoubek.

Kromě estetické hodnoty vyjadřují sochy i morální názor a poučení. Některé z nich svým podáním připomínají dokonce i scény z filmu Souboj titánů, například socha Persea a Andromédy. A nechybí ani vyobrazení typických lidských vlastností. Závist si v baroku představovali jako ženu s hadem kolem krku.

Původ ostatků zatím nikdo neprozkoumal

Kladrubský klášter ale nabízí ještě další zajímavost. Ta je ukryta v jeho nejpozoruhodnější části. V kostele Nanebevzetí Panny Marie, svatého Benedikta a svatého Wolfganga zanechal Jan Blažej Santini svůj typický rukopis - křesťanskou symboliku a hru světel. „Santini projektoval nejenom vlastní budovu, ale navrhoval také části interiérů. To znamená hlavní oltář, vchodové lavice, kazatelnu, varhanní skříň,“ vyjmenovává Zoubek.

To, co ale běžný návštěvník neuvidí, jsou ostatky svatých v relikviáři oltáře svatého Josefa. „Rozšířila se informace popisující tuto historicky kulturní památku jako poklad,“ říká David Růžička z Národního památkového ústavu.

Kosterní ostatky dosud nikdo neprobádal. Neví se tak, z jakého roku jsou a zda jsou pravé. Dokonce neexistují ani restaurátorské zprávy nebo jiné dokumenty. Původ relikviáře tak zůstává zahalen tajemstvím. A zřejmě to tak bude i v příštích letech. Relikviář totiž zůstane pro veřejnost uzavřen.

Reportáž Davida Havleny (zdroj: ČT24)
Vydáno pod