Sergěje Ingra znovu pohřbil rodný Vlkoš

Vlkoš (Hodonínsko) – Ostatky Jana Sergěje Ingra, významného vojáka a diplomata, ministra obrany válečného exilového kabinetu a jednoho z organizátorů zahraniční protikomunistické opozice, se přestěhovaly z Paříže do rodného Vlkoše nedaleko Kyjova. Uložení ostatků do nového hrobu v den 118. výročí Ingrova narození provázela slavnost, již zahájil přelet armádních stíhaček Gripen.

Za Jana Sergěje Ingra, nejvýznamnějšího vlkošského rodáka, který zemřel v roce 1956 v pařížském exilu, sloužili Vlkošští slavnostní mši, jeho ostatky poté doprovodili na hřbitov. V jedenáct hodin dopoledne začal pietní akt uložení ostatků.

Uložením Ingrových ostatků vyvrcholila dlouholetá snaha Vlkošských a zejména syna zesnulého generála. Být pohřben ve Vlkoši si přál i sám Jan Sergěj Ingr. Nejprve ale bylo nutné zjistit, kde byl vlastně původně pohřben ve Francii. Následovala exhumace a převoz do Česka, kde ale začal Vojenský historický ústav plánovat uložení ostatků do Národního památníku na Vítkově. Protože k tomu ale dlouho nedocházelo, Vlkošští se chopili iniciativy a dosáhli Ingrova pohřbení v rodné obci. „Pro celou naši obec je obrovská čest, že se povedla tato myšlenka, kdy se nám pan generál po dlouhých letech vrátil,“ zdůraznil vlkošský starosta Jiří Flora.

Starosta Jiří Flora:

„Ostatky jsou uložené v pomníku, který nám pomáhala vybudovat armáda. Doufám, že už tam budou navždy.“

Ingr se narodil ve Vlkoši 2. září 1894. Usiloval o vojenskou kariéru, v předvečer první světové války se přihlásil do kyjovské kadetky. Během války se dostal na ruskou frontu, kde padl do zajetí, následně ale vstoupil nejprve do srbské dobrovolnické divize, později k československým legiím. V roce 1918 velel československým jednotkám v konfliktech s Polskem o Těšínsko a Maďarskem o jih Slovenska. Během druhé světové války působil jako ministr obrany v exilové londýnské vládě, po válce se stal diplomatem. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí a podílel se na založení opoziční exilové Rady svobodného Československa. Stal se politickým a vojenským komentátorem Rádia Svobodná Evropa. V roce 1956 zemřel v Paříži na infarkt.