Praha - První čtyři ženy získaly osvědčení poradkyň pro pozůstalé. Těm mají pomoct hlavně psychicky, tedy smířit se se smrtí blízkého člověka. Zároveň ale můžou zcela prakticky obstarat i záležitosti spojené s pohřbem. Podobná služba v Česku dosud neexistovala.
Praktickou zkouškou prošla i Eva Volrábová. Jejím úkolem bylo pomoci dívce, které zemřel bratr. „Já jsem celý život zdravotní sestra, takže kontakt se zemřelými a příbuznými pro mě není ničím, co by mě překvapilo,“ vysvětluje poradkyně pro pozůstalé Eva Volrábová. „V Česku je stále velké tabu vůči psychologickým a psychiatrickým službám. Takto zasažení lidé nenacházejí pomoc a péči ani ve své rodině,“ dodává psycholožka Naděžda Špatenková.
Ivetě Coufalíkové zemřel nečekaně syn. K neštěstí došlo ve zlínských městských lázních. Osmnáctiletý student tam zmizel pod hladinou a nikdo si ho nevšiml. Záchranářům se ho přes veškerou snahu nepodařilo zachránit. „Myslela jsem si, že všechno skončilo, že nemá smysl žít,“ vzpomíná na tragédii matka utonulého Iveta Coufalíková.
Matka se s jeho smrtí vyrovnává pět let. Odmítá prášky i pomoc psychiatrů a chce znovu žít. Pomoc našla ve sdružení Dlouhá cesta, jež založila další žena, které zemřelo dítě. „Další rodiče mi ukázali, že jde žít. Nikdy to nebude takové, jaké to bylo, ale jde to,“ zdůrazňuje Iveta Coufalíková.
Pomoc pozůstalým nabízí psychologové, duchovní ale i řada organizací. A právě lidé s praxí mají ideální předpoklad stát se novými speciálními poradci pro pozůstalé. „Díky této kvalifikaci budou moci lidé mít jednotné znalosti,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková.
Osvědčení o získání kvalifikace vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tady lze také vyhledat jména vyškolených poradců.
