Doksany (Litoměřicko) - Klášter v Doksanech na Litoměřicku ode dneška zdobí socha svaté Anežky. Doksanským premonstrátkám bustu na kamenném podstavci daroval Strahovský klášter. Socha stojí v jednom z výklenků na nádvoří, které je obvykle nepřístupné. Jejím autorem je student sochařství Josef Fryauf z Plzně. Studenti vytvořili čtrnáct soch této světice, jsou po celém Česku, řekla mluvčí biskupství litoměřického Jana Michálková.
Poslední socha sv. Anežky ozdobila kláštěr v Doksanech
Třináct ostatních soch už bylo slavnostně odhaleno, doksanská je poslední. Proto se také v areálu kláštera u příležitosti jejího odhalení a požehnání sešli jejich autoři a starostové obcí, kde sochy stojí. Sochy jsou také v Myštěvsi, v Lázních Bělohrad, Jičíně, Chrudimi, Hořicích, Hartmanicích či v areálu Senátu a Nemocnice Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze.
Místo odhalení čtrnácté sochy, kterou studenti vytvořili na sochařském sympoziu věnovaném 800. výročí narození této světice, není náhodné. „Doksany jsou místem, kde dcera krále Přemysla Otakara I. Anežka v dětství pobývala a kde byla sestrami premonstrátkami vychovávána a vzdělávána,“ uvedla mluvčí. Protože klášter Na Františku v Praze, který založila, už nefunguje, připomínají si tuto světici věřící právě v Doksanech.
Mše v kostele Narození Panny Marie
Termín slavnosti, kterou zakončila mše v kostele Narození Panny Marie, nebyl zvolený náhodně. Anežku svatořečil papež Jan Pavel II. jen několik dní před začátkem sametové revoluce, 12. listopadu 1989. Loni si v klášteře v Doksanech výročí jejího narození připomněli poutí, na kterou tehdy přijela asi tisícovka věřících.
Anežka Přemyslovna byla nejmladší dcerou českého krále Přemysla Otakara I., pravděpodobně se narodila 20. ledna 1211. Mohla se stát manželkou několika významných evropských státníků, místo toho ale zvolila dobrovolnou chudobu a péči o potřebné. Nejvíce je Anežka připomínána jako zakladatelka nemocnice a útulku pro chudé a rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Svatořečení se Anežka Přemyslovna dočkala až více než 700 let po své smrti. Už dlouho předtím se ale ocitla mezi tradičními českými zemskými patrony.
