Na pouť do Svaté země se vydalo na tisíc Čechů

Pouť do Svaté země je návrat ke kořenům. Už Kosmova kronika zmiňuje pouť pražského kanovníka v roce 1090. Tradice českých národních poutí trvala až do roku 1937, pak ji přerušila válka a doba nesvobody. 

Jedním z klíčových poutních míst pro všechny křesťany je hora Blahoslavenství nad Galilejským jezerem, místo spjaté s působením Ježíše Krista. „Křesťanství je skutečně náboženstvím toho muže, Ježíše z Nazareta, který je nejvíc doložitelnou osobností starověku,“ říká pražský arcibiskup Dominik Duka.

Ode dneška až do neděle si Česká republika takříkajíc pronajme tři posvátná místa, horu Blahoslavenství, Pole pastýřů u Betléma a jeruzalémský chrám svaté Anny. Všechna mají kapacitu sotva 500 míst a národní církve v nich mohou sloužit své mše jen zcela výjimečně. 

Vyjednávání se správci chrámů trvalo rok. Třeba v případě dnešní mše u Galilejského jezera rozhodla až intervence biskupa z Nazaretu.