Prostějov - U Běleckého Mlýna na Prostějovsku vyrůstá první plantáž korkovníku amurského v Česku. Korek vypěstovaný na Hané by měl v budoucnu sloužit především jako izolační hmota ve stavebnictví a uplatnění by mohl najít také v interiérovém designu nebo potravinářství. Podle botaniků z Mendelovy univerzity v Brně by korek z Moravy mohl v budoucnu nahradit ten ze zemí Pyrenejského poloostrova.
Korek se dosud získával jen z dubu korkového, který roste hlavně ve Španělsku a Portugalsku. Na moravských stráních údolí řeky Romže budou ale botanici testovat asijský typ. Základ první tuzemské korkovníkové plantáže tvoří 2 500 stromků. Podle lesníků ale není jisté, zda české podmínky budou korkovníku vyhovovat.
Korkovník má podle botaniků všestranné využití. Nejen že se z něj dá využít korek, který obaluje celý strom a má dobré izolační vlastnosti, ale využitelné je i samotné dřevo. Největší uplatnění prý tato dřevina najde ve stavebnictví nebo bytovém designu – třeba na podlahy, které jsou z korku velmi tiché, hřejivé a hygienické.
Korek vytěžený na Prostějovsku by ovšem měl sloužit i - jak ho zná veřejnost nejlépe – jako běžný uzávěr vína. Moravští someliéři právě testují, zda je právě korkový špunt tím nejlepším. Pod korkovým uzávěrem v Česku stále zrají dvě třetiny vín.
Na příští rok chystá Bělecký Mlýn s Mendlovou univerzitou další experiment. Na okolních loukách se pokusí vysadit javor cukrový, ze kterého se získává javorový sirup. Asi 80 procent světové produkce javorového sirupu je z Kanady. První závěry u obou experimentů budou ale podle vědců známy nejdříve za pět let.
