Slatiňany (Chrudimsko) – Obora v zámeckém parku ve Slatiňanech je od dnešního dne prázdná. Pracovníci pražské zoo odvezli pár koní Převalského do chovné stanice v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Koně byli ve Slatiňanech s přestávkami od roku 1993. Památkáři ale nemají peníze na opravy ohrady, a koně tak nemají pro chov dostatečné podmínky.
Obora ve Slatiňanech přišla o cenné lákadlo – pár koní Převalského
Koně Převalského jsou zástupci jediného žijícího předka domestikovaného koně. Na zámku doplňovali hipologickou expozici a ročně se na ně chodily dívat tisíce lidí z celého regionu. Pro město je to tak velká ztráta. „Byli jsme postaveni před hotovou věc, že to tak bude. Dokonce tak nešťastně, že je to uprostřed turistické sezony,“ podotkl starosta Slatiňan Ivan Jeník (nestraník).
Pražská zoo ale podle mluvčí Jany Ptačinské Jirátové už několik let bojovala s tím, že na zámku nebyly pro koně zajištěné elementární bezpečnostní podmínky, aby zde mohli být chováni. Kastelán zámku Jaroslav Bušta sice lituje, že už zámek nemá ve svém areálu živou atrakci, jeho hlavním úkolem je ale podle něj starost o nemovitý majetek, který chátrá a není na něj dost peněz.
Pár koní Převalského se stěhuje ze Slatiňan do chovné stanice v Dolním Dobřejově
Klisnu Xendy a hřebce Fučíka museli kvůli transportu uspat pomocí foukačky. Veterináři jim ještě ošetřili kopyta, poté připravili transportní boxy a koně probudili. Ještě omámená zvířata zavedli do boxu. Po asi tříhodinové přepravě do chovné stanice je čeká aklimatizace. Nebude to pro ně ale zcela nové prostředí, v minulosti už v Dobřejově tento pár koní žil. „Samozřejmě tam pro ně bude klíčové seznámení s místními koňmi, z minulosti se znají, ale znovu je tam potřeba nastavit hierarchické vztahy ve stádě,“ řekla kurátorka kopytníků pražské zoo Barbora Dobiášová.
Dneškem osiřelá ohrada by ale v budoucnu nemusela zůstat prázdná. Kladrubský hřebčín by tam mohl umístit vraníky. „V případě, že bychom dostali nabídku na využití ohrady, pravděpodobně bychom ji přijali s tím, že bychom ji využívali jako výběhy,“ uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.
Pražská zoo chová koně Převalského od roku 1932. V chovu koní se velmi angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu. Je také jedním z hlavních organizátorů mezinárodních převozů koní do jejich původní vlasti. Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před 40 lety. V současnosti žije po celém světě zhruba 1 900 koní Převalského, z toho asi 300 ve dvou národních parcích v Mongolsku.
Ve Slatiňanech se za téměř 20 let narodilo osm hříbat. Dvě z nich, Lima a Matyáš, se v záchranném programu pražské zoo dostali právě do Mongolska, což je jejich původní přirozené prostředí. Lima už ve volné přírodě porodila dvě hříbata. Zoo k návratu divokých koní zpět do přírody založila i profil na Facebooku.
Slatiňany přišly o jedno z největších lákadel (zdroj: ČT24)