Praha – S trochou nadsázky by se dalo říct, že dům v Petrské ulici č. 21 je od přízemí až po půdu spjatý s hudbou. Bydlel tam zpěvák Jiří Schelinger, hned o patro výš muzikant a textař Pavel Chrastina. Už za první republiky byl navíc v domě známý obchod a opravna hudebních nástrojů. Dům i jeho dvorek prošly nedávno zásadní rekonstrukcí, která místo změnila k nepoznání. Původně totiž dvůr připomínal spíš Stínadla od Jaroslava Foglara, obyvatelé tam chodili maximálně vynášet odpadky. Dnes jsou dvůr i nově vzniklá terasa plné zeleně a scházejí se tam obyvatelé i návštěvy.
Pražské rohové domy většinou moc zajímavé dvorky nemívají. Bývají to stísněné vnitrobloky, které neumožňují rozehrát společenský sousedský život. Ještě nedávno to platilo i pro dům číslo 21 v Petrské ulici. Pak ale prošel rekonstrukcí, na kterou obyvatelé využili i granty od hlavního města Prahy, památkářů a od městské části.
Muzikant Pavel Chrastina, který v domě bydlel před 40 lety, vzpomíná, že tamní dvorek původně připomínal atmosférou Stínadla od Jaroslava Foglara. Byly tam jen hromady hlíny a popelnice. Pavel Chrastina se do domu přistěhoval v roce 1969, do bytu, který se uvolnil po emigrantech. Dnes vzpomíná, že asi rok poté se o patro níž objevil zpěvák Jiří Schelinger, když původní obyvatel bytu zemřel. Pavel Chrastina k Jiřímu Schelingerovi doplňuje: „Celou dobu, co jsem tady byl, komunikovali a kamarádili jsme spolu. Jirka byl úžasný. Byl absolutně přirozený muzikant, klidně si k nám vzal kytaru a zpíval, dělal to dobře - jako by byl v nahrávacím studiu.“
Muzika ale rezonuje ve stěnách domu v Petrské mnohem déle. Už za první republiky tam měl obchod s opravnou hudebních nástrojů pan Jaroslav Krumphansl. Olga Hohinová, pamětnice a příbuzná rodiny Krumphanslových, vzpomíná, že v prvním patře celá rodina Krumphanslových bydlela. Dole měli obchod a dílny.
Pan Krumphansl vedl provozovnu ještě dvacet let po znárodnění. A počínal si velice zdatně. Marie Chylíková vzpomíná, že se v domě opravovaly např. bubny i housle, a to nejen domácím hudebníkům, ale i těm ze zahraničí. Olga Hohinová doplňuje, že pan Krumphansl byl dodavatelem nástrojů pro Českou filharmonii a Národní divadlo. „Já sama jsem ještě viděla na některých trumpetách a pozounech, jak tam bylo vyraženo faksimile podpisu J. Krumphansl,“ uzavírá Olga Hohinová.
Ve stopách Jaroslava Krumphansla pak dalších dvacet let pokračoval jiný fachman, pan Josef Pařízek. Pavel Chrastina vzpomíná, že například pro bubeníky soustružil pan Pařízek paličky a kytaristům že spravoval akustické nástroje. Muzikant Jaroslav Čvančara doplňuje, že mu kdysi z NDR Jiří Schelinger přivezl vzácné pětistrunné banjo a jak si ho jen o patro níž u Josefa Pařízka nechal opravit.
Bývalým zákazníkem pana Pařízka byl i hudebník Karel Kottek – a to dokonce ještě jako dítě, když si rozbil svou hornu. „Chodili sem všichni hráči na žesťové nástroje, kteří potřebovali vypomoct, vyrovnat nějaký plech, spravit potlučené korpusy. Chodilo se k němu jako za osvědčeným mistrem, který si dovedl za každých okolností poradit,“ uzavírá Karel Kottek.
Dnes už asi nikdo nezjistí, z jaké doby byly nástroje, které tu objevili v průběhu rekonstrukce ukryté v dutině mezi stropem starých garáží a střechou domu. Múza z těchto míst ale neodešla ani v poslední době. Na nově zbudovanou terásku chodí pravidelně tvořit Matyáš Maláč, student střední umělecko-průmyslové školy. „Myslím, že je to velké štěstí. Nacházíme se v centru Prahy a ve všem chaosu, který nás obklopuje, je rozhodně příjemné tvořit na terase, kde je klid, plno zeleně a hlavně je to metr od mého vchodu,“ říká Matyáš Maláč.
O zeleň na dvorku a na malé terase se stará Marie Chylíková, které se založením pomohli lidé z nedalekého zahradnictví. Paní Chylíková má na dvoře v květináčích javory, rododendron, dva břečťany. Kromě řady dalších rostlin pak upozorňuje na mnohametrový podražec, který kdyby ho neredukovali, pnul by se už po střechách okolních domů.
Eva Gorgolová k dvoru a terase se zelení říká: „Všem se to strašně líbí a lidé, kteří navštěvovali obyvatele před rekonstrukcí a po rekonstrukci, to tady vůbec nemohli poznat.“ Původně totiž na dvoře byly jen popelnice. „Byl to ošklivý dvůr, a najednou je to takhle hezké,“ uzavírá Eva Gorgolová.
Pavel Chrastina oceňuje, že zatímco v jeho éře byla v místě jen střecha garáže, terasa je skvělým způsobem využití prostoru. A Eva Gorgolová dodává, že terasa se nezamyká. „Kdokoli z domu si sem může vzít přátele nebo posedět večer, dát si kafe,“ dodává Eva Gorgolová. Přidává se i Matyáš Maláč: „Je tady příjemná atmosféra, hlavně večer, v létě, tudíž to tady funguje i pro návštěvy. Je to super.“
Na domovní korouhvi jsou iniciály JS. Takhle se do Petrské ulice podepsal Josef Stárka, který tento dům ve druhé polovině 19. století na původně gotických základech postavil. Teď zdobí vstup do průjezdu moderní kašna. Kdysi na stejné místo jezdili řidiči tankovat benzin k jedné z prvních čerpacích stanic v pražském centru.
