Posledních deset let velehradská farnost pracovala na velkém projektu rekonstrukce celého areálu, dotaci získala před pěti lety. Z celkových nákladů pokryjí 294 milionů korun evropské dotace, zbytek zaplatí stát.
Vedle oprav samotné baziliky a jejího nejbližšího okolí se největší balík peněz - 117 milionů korun - použil na přestavbu sýpky a koníren na Velehradský dům svatých Cyrila a Metoděje. Do nového kabátu se převlékl také kostelík Cyrilka, který dlouhá léta stál ve stínu baziliky.
Na návštěvníky čekají také nové expozice, které mapují život mučedníků ve 20. století a také historii Velehradu a bible. Nedílnou součástí je moderní průvodcovský systém, cizincům zajistí výklad zařízení, které „mluví“ o velehradském areálu v pěti jazycích. Vznik expozic stál bezmála 21 milionů korun. Věřící potěší také nové sociální zařízení.
Galerie:
Rozpočet projektu Velehrad - Centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy
- přestavba sýpky a konírny na Velehradský dům svatých Cyrila a Metoděje - 117 milionů
- opravda nádvoří baziliky - 112 milionů
- oprava baziliky - 48 milionů
- vznik nových expozic (život mučedníků ve 20. století, muzeum bible a Velehradu) - 20,8 milionu
- stavba nového sociálního zařízení - 12,5 milionu
- oprava lapidária - 9,7 milionu
- oprava kostelíka Cyrilka - 9,1 milionu
- odhalení základů někdejšího opatského domu - 7,6 milionu
(zdroj: ČTK)
„Při podzemních pracích jsme neustále naráželi na nepředvídatelné nálezy - ať už na zasíťování, o kterém jsme nevěděli, po archeologické nálezy. Proto se práce pozdržely asi o tři měsíce,“ popsala koordinátorka oprav Věra Homoláčová.
Obří investice ale pro Velehrad není poslední. Farnost získala další dvě dotace v celkové hodnotě 80 milionů korun. Většina sumy jde na projekt Barokní Velehrad - v rámci něj chtějí farníci opravit vstup do areálu baziliky, opravu bočních kaplí v bazilice, oboltáří a zákristie. Doplněno má být také ozvučení, zařízení pro neslyšící a velké obrazovky. V plánu je rovněž rekonstrukce blízkého Stojanova gymnázia a kaple svatého Vendelína. Práce by měly začít na jaře a skončit nejpozději v listopadu 2015.
Už teď se Velehradští pustili do druhého projektu - stavby komunikace, která propojí růžencovou cestu ze Starého Města s areálem baziliky. Část z 6,5 milionu korun bude použita také na rekonstrukci zdi v uličce u fary a částečnou úpravu vstupu do areálu baziliky. Stavbaři by měli mít hotovo nejpozději příští rok v červnu.
Tím ale smělé plány nekončí - do budoucna by farnost chtěla ještě upravit plochu za kostelíkem Cyrilka. Vzniknout by tam mohla odpočinková zóna a parkoviště.
Velehrad opět vypadá jako v době své největší slávy
Poutní místo Velehrad
Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst České republiky. V lidové tradici je ztotožňován s hlavním střediskem Velké Moravy - Veligradem. V obci se nachází nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, které náleží od roku 1890 jezuitům a je každoročně 5. července cílem Národní pouti na Velehradě, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje. Poutní místo v roce 1990 navštívil i papež Jan Pavel II. Do areálu ročně zavítá kolem 300 000 lidí.
V roce 1985 se na Velehrad u příležitosti Národní poutě navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za komunistického režimu zvykem (důvodem bylo kulaté 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje a také to, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice Zlatou růži). Projev tehdejšího ministra kultury Klusáka, který označil Cyrila a Metoděje za první komunisty a důsledně vynechával při řeči o nich přídomek svatý, vyústil v to, že byl ministr z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace.
Kde leží skutečný Veligrad, není jisté
Skutečné místo, kde se v minulosti nacházelo duchovní centrum Veligrad, nebylo zaznamenáno v žádné kronice. Archeologové se domnívají, že by Veligrad mohl ležet asi pět kilometrů od poutního místa, v blízkosti Starého Města a Uherského Hradiště. Velehradský klášter, který už ve středověku navázal na cyrilometodějské tradice, ale zůstal poutním místem. I proto zde od 13. století přetrvává odkaz obou slovanských věrozvěstů, ačkoliv přímo zde patrně Veligrad neležel.
