Praha – Jednu z nejvýznamnějších českých církevních staveb 20. století, kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze od slavného slovinského architekta Josipa Plečnika, čekají úpravy i částečná rekonstrukce. Důvodem je jeho nominace mezi památky UNESCO.
Pokud by totiž kostel měl být na seznamu památek UNESCO, musí podle mluvčího Prahy 3 Stanislava Kněnického splňovat určitá kritéria: „Musí se zajistit bezpečnost návštěvníků kostela, musí se zabezpečit kostel, aby zde nedošlo k odcizení některých předmětů, nebo k poškození památky.“ Farář kostela Zdenek Wasserbauer popsal, co by v kostele mělo vzniknout: „Chceme zajistit celodenní zpřístupnění kostela. Máme zpracován návrh dvou skleněných stěn, které umístíme v zadní části kostela.“
Městská část už dva roky připravuje dokumentaci k návrhu – jen vypracování stálo milion dvě stě tisíc korun. V návrhu jsou čtyři skupiny projektů – patří mezi ně například oprava havarijního stavu zvonice, sanace zatékání do bočních jehlanů a rekonstrukce hlavní přístupové rampy.
Na seznam UNESCO se kostel může dostat díky svému autorovi – slovinskému architektovi Josipu Plečnikovi. Návrh ale podají Slovinci. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše by kostel neměl být zapsán sám, ale měl by to být soubor Plečnikových sakrálních staveb v Praze a taky v Lublani.
Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik (23. ledna 1872 v Lublani – 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.
Zápis na seznam UNESCO, o který usilují radnice Prahy 3, Ministerstvo kultury ČR a Slovinská republika, bude ještě nejméně dva roky trvat. Už teď ale probíhají opravy ve věži a rekonstrukce se po desetiletích dočkaly i největší české hodiny. Farář chrámu Nejsvětějšího srdce Páně Zdenek Wasserbauer k tomu uvedl: „Mají téměř 7 a půl metru průměr. Rafičky jsou příliš veliké a příliš těžké, takže ten hodinový stroj je potom velmi namáhán, proto taky letos byl vyměněn celý hodinový stroj.“
Na náměstí původně mohl stát řecký chrám. Architekt si to ale rozmyslel – mimo jiné i kvůli penězům. Plečnik musel hodně slevit i co se materiálu týče. Přesto na náměstí vyrostla unikátní stavba plná královské symboliky. Vystupující kameny na keramické fasádě mají připomínat královský hermelínový plášť a kovová báň na věži symbolizuje vladařské jablko.
Do interiéru Plečnik včlenil prvky z českých dějin. Oltář lemují sochy největších světců a zlato posázené polodrahokamy zas odkazuje na dobu Karla IV.
Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze je od roku 2010 na seznamu národních kulturních památek ČR.
Historie vzniku kostela
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století. Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel svaté Ludmily, věnovalo městské zastupitelstvo pozemek pro stavbu nového kostela a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V roce 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt Josipa Plečnika. V letech 1928–32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti.
Kostel z režného zdiva je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Kostel má širokou 42 m vysokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání s křížem. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny. Fasáda je velmi dekorativní, do tří čtvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na průčelí jsou tři mohutné portály.
Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: svatý Jan Nepomucký, svatá Anežka, svatý Vojtěch, svatý Václav, svatá Ludmila a svatý Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana.
8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty za 2. světové války svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V roce 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků.
Základní kámen kostela nese datum 28. 10. 1928. Byl položen při příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československa.
Plečnik za první republiky upravoval Pražský hrad - při stavbě krypty kostela Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech pak využil úlomky z katedrály sv. Víta - vznikla z nich oltářní stěna. Zdeněk Lukeš, historik architektury k tomu uvedl: „Plečnikovi taky šlo o to symbolické propojení těchto dvou míst, to znamená Královských Vinohrad a Pražského hradu.“ A na Pražský hrad má poutat i výhled z věže kostela - kam se díky Plečnikovi místo po schodišti dostanou lidé po betonových rampách.
Další práce Josipa Plečnika na území ČR
- Pražský hrad: úprava I. nádvoří včetně praporových stožárů před Matyášovou branou (1922–23), úprava bytu prezidenta (1921–24), úpravy zahrad Rajské, Na valech a Na baště (1921–31) včetně vyhlídkového altánu, vyhlídkových teras a zimní zahrady u jižních zahrad, severní průčelí Španělského sálu (1923–25), sloupová síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen (1924–25), vstupní sloupová síň ke Španělskému sálu u Matyášovy brány (1927–29), monolit z mrákotínské žuly 18 m vysoký a dlažba III. nádvoří vč. přístřešku nad vykopávkou baziliky sv. Víta a kaple sv. Mořice (1928–32)
- Praha, Staré Město, nárožní dům v Žatecké ulici (1913–14, s L. Skřivánkem)
- Praha, obora Hvězda, koncept pro úpravu, realizoval Pavel Janák v 50. letech
- Broumov, pomník továrníka J. Edlera von Schroll (1901, sochař O. Schimkowitz),
- Křivoklát, hrobka E. Kratochvíla na lesním hřbitově (1912)
- Lány, prezidentský zámek, úprava interiérů a parku (1922–23, 1929)
Seznam UNESCO
V současné době má Seznam světového dědictví 1 007 položek (památek) ve 161 zemích. Z toho je 779 památek kulturních, 197 přírodních a 31 smíšených (s kulturními i přírodními hodnotami).
Česká republika má na Seznamu světového dědictví 12 lokalit
- Historické jádro Prahy (1992)
- Historické jádro Českého Krumlova (1992)
- Historické jádro Telče (1992)
- Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
- Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995)
- Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996)
- Vesnice Holašovice (1998)
- Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
- Zámek v Litomyšli (1999)
- Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
- Vila Tugendhat v Brně (2001)
- Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
