Brusel - Prezidenti a premiéři všech 28 zemí Evropské unie se v neděli sejdou kvůli řecké krizi, oznámila německá kancléřka Angela Merkelová po večerním summitu eurozóny. Situace se podle ní dotýká všech zemí EU, nejen těch, které platí eurem. Řecká vláda, která ve středu pošle žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci, má podle Merkelové do čtvrtka čas na předložení nových detailních návrhů reforem.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska je neděle konečný termín k nalezení dohody. Vyloučit černý scénář, který by dopadl na celou osmadvacítku, podle něj nelze. „Nemám pochyb, že toto je možná nejkritičtější moment v historii EU a eurozóny,“ poznamenal Tusk.
Tsipras: Dohoda bude nejpozději koncem týdne
Sám řecký premiér Alexis Tsipras při odchodu novinářům pouze krátce řekl, že Atény se snaží nalézt definitivní řešení před koncem týdne. Diskuse se v úterý podle něj nesla v „pozitivním duchu“. V příštích hodinách začnou jednání, která by měla být zdárně ukončena „nejpozději na konci týdne,“ ujistil předseda řecké vlády.
Čtvrteční termín na předložení reformního plánu po více než tříhodinovém jednání v úterý večer vyjadřovali i další účastníci schůzky. Pouze předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jako hranici, kterou mají Atény pro poskytnutí reformních plánů, zmínil čas 8:30 v pátek ráno.
Podle Fica už komise pracuje na odchodu Řecka z eurozóny
Podle slovenského premiéra Roberta Fica Juncker na summitu eurozóny oznámil, že komise se připravuje i na „plán B“, tedy řecký odchod z eurozóny. Slovenský premiér byl před novináři ohledně možnosti dohody v příštích pěti dnech otevřeně pesimistický. Připomněl také, že nedělní řecké referendum celou situaci výrazně zkomplikovalo.
Rakouský kancléř Werner Fayman míní, že pokud dohoda nebude, nedělní summit o plánu B musí jednat. Sám Juncker na tiskové konferenci podotkl, že komise má scénář pro „grexit“, tedy pro řecký odchod z eurozóny, připravený detailně stejně jako scénář v případě potřeby poskytovat Řecku humanitární pomoc.
„Všichni jsme deklarovali připravenost udělat vše, co je možné, abychom chránili eurozónu a euro,“ zdůraznila Merkelová. Řecký premiér Alexis Tsipras se podle ní zavázal, že žádost Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM) o nový program pomoci pošle ve středu ráno. Poté ji musí posoudit Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
Podle německé kancléřky už nejsou na stole podmínky, o kterých se do poslední chvíle vyjednávalo v souvislosti s posledním - teď už ukončeným - programem. „Nyní potřebujeme víceletý program, který sahá výrazně dále než to, co jsme probírali jen před deseti dny,“ poznamenala Merkelová.
Pokud nebude nalezena shoda, může podle Tuska přijít řecký bankrot a insolvence tamního bankovního systému. „Bude to pro řecké občany velmi bolestivé. Nepochybuji, že to celou Evropu ovlivní také v geopolitickém smyslu. Pokud někdo chová iluze, že to tak nebude, je naivní,“ prohlásil někdejší polský premiér Tusk. Před summitem celé EU se podle něj ještě nejspíš v sobotu sejdou ministři financí eurozóny.
Příběh řecké krize
Řecko požádalo o finanční pomoc EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) poprvé v květnu 2010, když mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík pomoci ve výši 130 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Termín na uzavření dohody vypršel s koncem června, kdy Řecko neuhradilo Mezinárodnímu měnovému fondu splátku 1,6 miliardy eur. Atény by měly peníze na splacení částky pro MMF pouze v případě, že se dokázaly dohodnout s věřiteli na seznamu reforem a to se nestalo.
Veškerá jednání následně čekala na výsledek referenda, ve kterém Řekové hlasovali o tom, zda má Tsiprasova vláda přijmout či nepřijmout věřitelské návrhy reforem. Výsledek referenda byl NE. Paradoxní ale na tom je, že lidé hlasovali o textu, který v tu chvíli už nebyl na stole.
Dalším a zřejmě už definitivním datem na uzavření dohody bude 20. červenec. Atény musejí totiž do této doby splatit dluhopisy za 3,5 miliardy eur, které vlastní Evropská centrální banka (ECB). A v případě nesplacení ani tohoto dluhu už by Řecko skutečně spadlo do bankrotu a odchod z eurozóny by se stal více než reálným.
Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur, což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu. Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky a zhruba 20 miliard u MMF. Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard).
