Zvláštní úkazy na obloze potvrzují obrovský obsah pylů ve vzduchu

Koróna na jasném nebi bez oblačnosti. Neříká náhodou meteorologický slovník, že koróna vzniká ohybem světla na kapičkách vody v oblacích? Rarita, kterou můžeme zahlédnout nejčastěji právě na jaře, ukazuje, že ve vzduchu jsou i jiné částečky, které dokážou přimět sluneční paprsky, aby se ohýbaly a vytvářely kolem slunečního disku soustředné kruhy: modré blíž ke slunci, červené nejdál. Pylová zrna mají podobnou velikost jako kapky vody v oblacích, tedy řádově desítky mikrometrů. A to je k tvorbě ohybových jevů ideální.

Chladné dubnové počasí zbrzdilo postupné vykvétání stromů, a tak smrky a borovice vykvetly v květnu. Právě jehličnany jsou hlavním zdrojem žlutých nánosů na autech, terasách i na zemi. A také koróny na modré obloze bez oblaků.

Koróna podle Meteorologického slovníku: ohyb světla na kapkách v oblaku
Zdroj: Jarda Fous
Vysoké oblaky vlevo obsahují jenom kousky ledu, ty korónu netvoří. Aby se rozzářily barevné kruhy kolem slunce, muselo být 11. května 2022 ve vzduchu hodně pylu
Zdroj: Libor Čihák junior

Kvůli prudkému oteplení vykvétají navíc stromy všechny najednou. Do vzduchu přitom chrlí obrovské množství pylu. Například z jediné jehnědy břízy vyletí i víc než pět milionů pylových zrnek.

Pyl ve vzduchu
Zdroj: Božena Tkadlecová
Pyl pokryl Česko
Zdroj: Vlasta Zlámalová


Může vyvstat otázka, když vám podle alergologa pyly jehličnanů moc neubližují, tak proč vám teče z nosu i z očí. Ve skutečnosti kromě nápadných žlutých oblaků z jehličnanů létá ovzduším plno dalších alergenů: zbytky pylu odkvétajících bříz, hodně je pořád pylu dubu a v nížinách už začaly kvést trávy.

Když se počasí přehoupne ze zimy do léta během jednoho nebo dvou týdnů, včely nestíhají létat a alergici by neměli větrat ani chodit do přírody.

Česko pokryl pyl
Zdroj: Božena Tkadlecová
Pyl na hladině Orlické přehrady
Zdroj: Michael Mareš

A situaci ještě dál komplikuje sucho. Pyl je samozřejmě ideálně přizpůsoben k tomu, aby se co nejlépe dostal z rostlinných tyčinek na bliznu a rostlina se rozmnožila. U těžkých pylů, jako má třeba řepka, jim k tomu musí pomoci hmyz, další zvířata nebo třeba voda.

Lidi ale většinou víc dráždí lehké pyly, které snadno létají vzduchem, klidně kilometry daleko. Když přijde déšť, zrníčka se namočí a s deštěm padají k zemi. Vzduch se vyčistí a alergikům se hned lépe dýchá.

Předpověď počasí na následujících sedm dní
Zdroj: ČT24

První naděje na přeháňky nebo bouřky je v pondělí večer na západě Česka. Déšť, přeháňky a případně i bouřky můžou pokračovat i v úterý. Pak se ale vrátí slunečné počasí.

I když krátký průběh dešťů není tak účinný, jako kdyby byl delší a vytrvalý, přinejmenším na den nebo dva by mohl alergikům ulevit.

Pylový semafor pro neděli: míra ohrožení pylem je téměř všude vysoká nebo mimořádná
Zdroj: ČT24/ČHMÚ
Pylový semafor pro pondělí: kromě hor a vrchovin bude míra ohrožení pylem mimořádná
Zdroj: ČT24/ČHMÚ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

V půlce týdne se má mírně ochladit, na horách ale může i sněžit

Tento týden má být v Česku zpočátku převážně oblačný a provázený občasným deštěm či přeháňkami. Nejvyšší denní teploty nejspíš nepřesáhnou sedmnáct stupňů Celsia. V polovině týdne se podle předpovědi přechodně ochladí a na horách může i nasněžit.
24. 3. 2025Aktualizováno24. 3. 2025

Prší PFAS. Věda varuje před problémem větším než kyselé deště

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.
21. 3. 2025

Víkend přinese teplé počasí i déšť

Nadcházející první jarní víkend vystoupají teploty v Česku k patnácti stupňům Celsia. Oteplí se i v noci a k ránu, od neděle už nebude mrznout. Po několika slunečných dnech přibude oblačnosti i srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
20. 3. 2025

Světová zpráva o klimatu. Rok 2024 byl rekordní ve většině ohledů

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.
19. 3. 2025

Husté sněžení komplikovalo dopravu na horách

Do Česka se vrátilo zimní počasí, které zkomplikovalo situaci hlavně na horských silnicích. Po ránu byly na většině míst teploty pod nulou a na mnoha místech nasněžilo, například v oblasti Krkonoš, Jeseníků a také Beskyd. Studená fronta přinese na začátku tohoto týdne podle meteorologů zřejmě poslední sněhové vločky v této zimě i do nejnižších poloh. Teploty ale postupně porostou, vyjasní se a o víkendu na některých místech naměří i osmnáct stupňů Celsia.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Únor byl velmi suchý a z tání vláhy příliš nepřibyde

Letošní zima byla nadprůměrně teplá. V tuzemsku málo sněžilo i pršelo, a únor tak byl čtvrtým nejsušším od roku 1961. V jihovýchodních částech republiky spadla v porovnání s obvyklým množstvím jen pětina srážek. Sníh už leží jen v nejvyšších částech hor, a z jeho tání tak vody nepřibyde. Podle ministerstva zemědělství je ale v nádržích dostatečná zásoba pitné i užitkové vody a nedostatek zatím nehrozí.
12. 3. 2025

Prudké ochlazení s sebou přinese déšť i sníh

Po mimořádně teplém období beze srážek se v příštích dnech výrazně změní počasí. Prudce se ochladí, bude pršet, na horách a někde i ve středních polohách začne sněžit. Ve středu odpoledne se může výjimečně objevit také bouřka, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...