Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.
Proměnlivost počasí v dubnu je natolik typická, že se slovní spojení aprílové počasí stalo jakousi normou. Někdy bývají jeho projevy výrazné, jindy méně, ale pořád platí, že s ním někdy jen nakrátko musíme na přelomu zimy a léta počítat – ať už si pod ním představíme rychle se střídající počasí během jednoho dne, nebo výrazné výkyvy teplot z jednoho dne na druhý.
Za vším hledej Slunce
Právě na přelomu ročních období se totiž střídají vpády studeného vzduchu s obdobími lehce teplejšími a slunečnějšími. Důvodů je několik.
Základem je prodlužující se den a fakt, že je Slunce čím dál výše nad obzorem. Tím se zvyšuje intenzita slunečního záření a na zemský povrch ho dopadá mnohem víc než v zimě. Přitom pevnina se ohřívá rychle, ale okolní oceán pomaleji. Tuhle nerovnováhu musí vzduch vyrovnávat, a proto se dává do pohybu. A protože je ten teplý nad pevninou lehčí, stoupá vzhůru a uvolňuje cestu studenému vzduchu z oceánu. Ten je vlhký a nad zemským povrchem získává nestabilitu, kvůli které se tvoří kupovitá oblačnost a s ní i přeháňky, často i sněhové.
Přesně to byl případ minulého víkendu, kdy se počasí rychle střídalo a přeháněk všech možných skupenství bylo v Česku opravdu hodně. V přílivu studeného vzduchu od severozápadu se jejich skupenství lišilo podle nadmořské výšky. A často padaly taky krupky, které se tvoří v oblacích, které mají velmi rychlý vertikální vývoj.
Neplatí to však vždy. Ne každý duben to totiž umí rozbalit v plné parádě a ve statistikách najdeme i roky, kdy bylo v dubnu počasí nezvykle stabilní. To se stává v případech, že se pevnina ohřívá postupně a pomalu. Pokud naopak díky například minimální oblačnosti je přísun slunečních paprsků výrazný, bývají pak vpády studeného vzduchu citelnější a výrazného aprílového počasí si pak užíváme i delší dobu.
Duben má z celého roku nejnižší tlak
Obecně platí, že duben je také měsícem s nejnižším průměrným tlakem vzduchu. Častěji se proto u nás vyskytují tlakové níže, což výše popsané dynamice projevů počasí jedině nahrává.
Typické jsou cyklony, které putují z Islandu přes Skandinávii dál na východ a zasahují i do počasí ve střední Evropě. Někdy jsou hlubší, jindy jen málo výrazné, ale vždycky přinášejí proměnlivé počasí. A to jak mezi jednotlivými dny (interdiurní), tak i v intervalech minut či hodin.
Střídání počasí v řádu dní i pouhých hodin
V tlakových nížích se počasí proměňuje ze dne na den. Tato interdiurní proměnlivost základních meteorologických prvků, jako je teplota, oblačnost, sluneční svit, dohlednost a srážky, je způsobena častými přechody front. Ty se pohybují tím rychleji, čím hlubší jsou tlakové níže, se kterými jsou spojeny.
A přímo s tím souvisí změny počasí během jednoho dne, tedy rychlé střídání například slunečné oblohy se zamračenou. Tato proměnlivost v řádu minut či hodin je typická pro takzvané zadní strany tlakových níží, kdy se do jejich týlu dostává chladný a vlhký vzduch a v něm se tvoří ony zmiňované kupovité oblaky s přeháňkami.
Velikonoce budou příkladné
Letošní Velikonoce nabídnou oba typy „aprílovosti“. Zatímco ve čtvrtek bude ještě přes 20 °C, Bílá sobota bude někde i o víc než 15 stupňů chladnější. A přinese i onu proměnlivost v řádu hodin či minut – mraky se na obloze budou rychle střídat a přeháňky budou sněhové nad 600 metrů, ráno se sněhové vločky můžou dokonce na severu a severovýchodě Česka objevit i v nižších polohách.
Přitom nedělní a pondělní ráno bude mrazivé – minima budou nejnižší v údolích, tam bude v neděli ráno i kolem -5 °C. Maxima se pak nedostanou nad 13 °C.
Mrazy ve vegetačním období
Čím pomalejší je ohřívání pevniny slunečními paprsky, tím méně výrazné jsou změny vpádů studeného a vlhkého vzduchu. Někdy to ale přijít musí a je dobře, když se to děje ještě v době, kdy příroda není ve fázi, že by jí chladné počasí mohlo ublížit. Vykvetou-li po kratší a teplejší zimě stromy dříve, mohou je mrazy spálit už v dubnu – ani se nedočkají obávaných květnových zmrzlých mužů.
Letos s nimi musíme počítat kromě Velikonoc ještě taky v úterý. Pak se bude oteplovat. Ale jistotu, že se znovu nevrátí, třeba na začátku května, mít nemůžeme.
