Česko se znovu začíná potýkat se suchem. Vláha chybí hlavně v půdě, klesají průtoky v řekách a přibývá požárů. Poslední dva roky byly přitom srážkově normální až lehce nadprůměrné a situace se zlepšovala.
Česko opět zasáhlo sucho. Už skoro měsíc významněji nepršelo, navíc fouká silný vítr a teploty jsou nadprůměrné
Sníh během letošní zimy sice padal, ale v podstatě jenom na horách. A protože už skoro měsíc významněji nepršelo, krajina vysychá. Situaci ještě zhoršují silný vítr a výrazně nadprůměrné teploty.
Procento Česka zasažené suchem
Sucho se teď prohlubuje hlavně ve středních Čechách, v Poohří ve srážkovém stínu Krušných hor a na střední a jižní Moravě. V přehradách je zatím vody dost, ale ubývá jí v řekách. „Opět začíná být nepříznivý březen, zatím jsme na pětadvaceti procentech dlouhodobého srážkového úhrnu,“ potvrzuje klimatolog Pavel Lipina z Českého hydrometeorologického ústavu.
Z mapy intenzity sucha v Česku je zřejmé, že vrstva půdy do 40 centimetrů je vyschlá prakticky v celé republice. Hlubší vrstva od 40 centimetrů do jednoho metru je na naopak na většině území ve víceméně normálním stavu, což je dobrá zpráva pro trvalé kultury s hlubšími kořeny, polním plodinám však příliš nepomůže.
Dopady sucha už bolí
Sucho se už v Česku projevuje celou řadou způsobů, které budou mít dopak na většinu lidí. Ohrožuje například letošní úrodu meruněk. Ty jsou jednak vystavené nadměrnému množství slunečního svitu, velkým rozdílům mezi denními a nočními teplotami, ale právě i suchu, kdy srážky od počátku roku dosahují kritické úrovně 26,3 milimetru oproti dlouhodobému normálu 73 milimetrů.
Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010
Třeboňským rybářům zase chybí kvůli suchu v rybnících zhruba třetina vody. Když se situace nezlepší, ovlivní to podle nich množství rybí násady i produkci. „Je strašné sucho. Řekl bych, že je to jedno z nekritičtějších jar za strašně dlouho. V rybnících nám chybí zhruba jedna třetina z běžně zadržovaného objemu vody. Jestli se tento stav významně nezlepší, tak budeme zažívat jedno z nejsušších jarních období,“ popisuje předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Přibývá také požárů, například v úterý ve vojenském prostoru Libavá likvidovali hasiči rozsáhlý požár lesa, oheň zasáhl plochu o rozloze přibližně 400 krát 400 metrů. Devět hektarů lesa hořelo i u Sloupu na Blanensku, pět hektarů u Kozlova na Olomoucku.
Také středočeští hasiči evidují za březen extrémní nárůst počtu požárů v přírodě. Proto hejtmanka Petra Pecková (STAN) na jejich podnět vyhlásila mimořádná opatření. Až do odvolání platí zákaz spalování suché trávy na volném prostranství nebo klestí v lesích, zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů a na polní cesty nebo zákaz táboření mimo vyhrazené prostory.
„V období déletrvajícího sucha platí rovněž zákaz kouření s výjimkou elektronických cigaret a používání zábavní pyrotechniky,“ upozornil mluvčí hejtmanství David Šíma. Lidé nesmí používat vodu ze zdrojů pro hašení požárů k jiným účelům než k hašení a zastavovat motorová vozidla na místech, kde by se spodní část vozidla mohla dostat do styku s lehce vznětlivými materiály, například suchou trávou, slámou, strništěm, podrostem, listím, rozlitým palivem. „Porušení povinností stanovených nařízením lze postihnout jako přestupek nebo jako jiný správní delikt podle zvláštních právních předpisů,“ dodal Šíma.
Porosty sedí
Kvůli panujícím podmínkám už zemědělci ze čtyř českých okresů dokonce předpovídají ztrátu výnosů o více než třicet procent, ve třinácti okresech mezi deseti a třiceti procenty. Nejde však o situaci v celém okrese, ale v katastrech, odkud zemědělci podávají hlášení. Pokud by vláha chyběla, může se v nejbližších týdnech stát, že některé porosty budou přežívat jen obtížně.
„Rostliny ozimých obilovin jsou drobné, porosty 'sedí'. Zatím nezačala regenerace, ozimé řepky začínají mizet z pole, mezerovitost z podzimu se zhoršuje,“ hlásil podle České tiskové kanceláře sedlák z Plzeňska. Jeho kolega z Kolínska a Kutnohorska uvedl, že „ozimá pšenice a řepka vyloženě trpí“ a že půda do hloubky osmi centimetrů je prach, což je problém pro setí jařin, které potřebují vláhu, aby začaly vzcházet.
Zemědělci tak na začátku jara s obavami sledují situaci, která je trápila i před dvěma lety. Tehdy úrodu zachránily až květnové deště, loni byla situace na většině území poměrně dobrá. V mnoha oblastech se však zemědělci potýkali se suchem pravidelně již od roku 2015. Vědci z týmu Intersucha na základě dat získaných z letokruhů dubů dokonce určili, že míra kumulovaného sucha byla v letech 2015 až 2020 největší za poslední dva tisíce let.
Tento týden by se podle meteorologů už silnější srážky objevit neměly, ale nadějný by mohl být příští týden. Podle Českého hydrometeorologického ústavu by mohlo konečně začít pršet, a to možná i vydatněji.