Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahájila prohlídky originálu gotické sochy Plzeňské madony. Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na deset dnů přesunulo z katedrály svatého Bartoloměje o pár set metrů dál do výstavní síně Masné krámy ZČG. Do 29. května je v ní k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější. Prodáno je asi 70 procent vstupenek, jsou na předem stanovený čas kvůli omezení kapacity výstavní síně. Madonu může ve stejný čas obdivovat maximálně 35 návštěvníků, a to maximálně hodinu, řekla mluvčí ZČG Gabriela Darebná.
„Madona stojí v katedrále na hlavním oltáři a je poměrně daleko od očí lidí, aby si ji mohli prohlédnout velmi zblízka. Takže jsem rád, že se podařilo uskutečnit tuto krátkodobou zápůjčku,“ řekl generální vikář Biskupství plzeňského Jakub Holík.
Podle něj nikdy neměla opustit katedrálu. „Naposledy se tak stalo na konci druhé světové války, kdy byla ze strachu před bombardováním Plzně ukryta v klášteře v Plasích. A toto je mimořádná příležitost, že se ,vydala na procházku městem' a byla po restaurování převezena do Masných krámů,“ uvedl.
Po 29. květnu bude opět vrácena do katedrály na hlavní oltář a už se neuvažuje o jiném transportu. Podle Holíka je Plzeňská madona sochou, kvůli níž plzeňská výstava madon vznikla. Na její počest budou od čtvrtka každý den vždy v 18:00 v galerii zbožnosti skupinky lidí, kteří se budou modlit a zpívat duchovní písně k Matce Boží a prosit ji o přímluvu za město, obyvatele, kraj i zemi. První a poslední modlitbu povede plzeňský biskup Tomáš Holub.
Autorem sochy je nejspíš Petr Parléř
„Socha Plzeňské madony je naprosto bez přehánění jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších děl evropského kamenného sochařství poslední třetiny 14. století. Vychází z inspirací špičkové francouzské tvorby. Jejím tvůrcem byl, předpokládáme, přímo Petr Parléř. Socha představuje nové pojetí mariánské sochy, které charakterizuje opravdu mimořádné oživení,“ řekl spoluautor výstavy Petr Jindra.
Podle něj byla středověká díla součástí vyššího celku, celého kostela, nešlo o izolovaná umělecká díla. „Byla koncipována pro vnímání zblízka, doslova komunikuje s jedincem a společenstvím,“ uvedl.
Madona pochází z doby Karla IV.
Madona plzeňská byla v Praze objednána k roku 1384 německými rytíři, stavebníky farního kostela svatého Bartoloměje, patrně v souvislosti s ukončením významné etapy přestavby chóru kostela. „Vytvořena byla v prostředí pražské katedrální hutě v úzkém provázání s náboženskou, politickou a kulturní situací závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV. Záhy po vzniku se stala inspirací pro varianty, repliky či kopie, vytvářené od počátku 15. století. Už po husitských válkách byla považována za palladium města Plzně,“ uvedla mluvčí galerie.
Její kult se intenzivně rozvinul v baroku a pokračoval po celé 19. století až do 40. let 20. století. Dnes je opět obnovován. Madona je hlavní patronkou plzeňské diecéze a ochránkyní města. Měří 125,5 centimetru a váží 127 kilogramů. Je zobrazena v zastaveném kroku, v příchodu s dítětem v náručí.
