Plzeň vystavuje své nejvzácnější dílo. Socha madony z dob Karla IV. je k vidění jen deset dní

Západočeská galerie v Plzni (ZČG) zahájila prohlídky originálu gotické sochy Plzeňské madony. Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na deset dnů přesunulo z katedrály svatého Bartoloměje o pár set metrů dál do výstavní síně Masné krámy ZČG. Do 29. května je v ní k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější. Prodáno je asi 70 procent vstupenek, jsou na předem stanovený čas kvůli omezení kapacity výstavní síně. Madonu může ve stejný čas obdivovat maximálně 35 návštěvníků, a to maximálně hodinu, řekla mluvčí ZČG Gabriela Darebná.

„Madona stojí v katedrále na hlavním oltáři a je poměrně daleko od očí lidí, aby si ji mohli prohlédnout velmi zblízka. Takže jsem rád, že se podařilo uskutečnit tuto krátkodobou zápůjčku,“ řekl generální vikář Biskupství plzeňského Jakub Holík.

Podle něj nikdy neměla opustit katedrálu. „Naposledy se tak stalo na konci druhé světové války, kdy byla ze strachu před bombardováním Plzně ukryta v klášteře v Plasích. A toto je mimořádná příležitost, že se ,vydala na procházku městem' a byla po restaurování převezena do Masných krámů,“ uvedl.

Na zadní straně pláště je zachován původní stav sochy před jejím restaurováním
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Po 29. květnu bude opět vrácena do katedrály na hlavní oltář a už se neuvažuje o jiném transportu. Podle Holíka je Plzeňská madona sochou, kvůli níž plzeňská výstava madon vznikla. Na její počest budou od čtvrtka každý den vždy v 18:00 v galerii zbožnosti skupinky lidí, kteří se budou modlit a zpívat duchovní písně k Matce Boží a prosit ji o přímluvu za město, obyvatele, kraj i zemi. První a poslední modlitbu povede plzeňský biskup Tomáš Holub.

Autorem sochy je nejspíš Petr Parléř

„Socha Plzeňské madony je naprosto bez přehánění jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších děl evropského kamenného sochařství poslední třetiny 14. století. Vychází z inspirací špičkové francouzské tvorby. Jejím tvůrcem byl, předpokládáme, přímo Petr Parléř. Socha představuje nové pojetí mariánské sochy, které charakterizuje opravdu mimořádné oživení,“ řekl spoluautor výstavy Petr Jindra.

Podle něj byla středověká díla součástí vyššího celku, celého kostela, nešlo o izolovaná umělecká díla. „Byla koncipována pro vnímání zblízka, doslova komunikuje s jedincem a společenstvím,“ uvedl.

Plzeňskou madonu nejspíš stvořil Petr Parléř
Zdroj: Miroslav Chaloupka/ČTK

Madona pochází z doby Karla IV.

Madona plzeňská byla v Praze objednána k roku 1384 německými rytíři, stavebníky farního kostela svatého Bartoloměje, patrně v souvislosti s ukončením významné etapy přestavby chóru kostela. „Vytvořena byla v prostředí pražské katedrální hutě v úzkém provázání s náboženskou, politickou a kulturní situací závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV. Záhy po vzniku se stala inspirací pro varianty, repliky či kopie, vytvářené od počátku 15. století. Už po husitských válkách byla považována za palladium města Plzně,“ uvedla mluvčí galerie.

Její kult se intenzivně rozvinul v baroku a pokračoval po celé 19. století až do 40. let 20. století. Dnes je opět obnovován. Madona je hlavní patronkou plzeňské diecéze a ochránkyní města. Měří 125,5 centimetru a váží 127 kilogramů. Je zobrazena v zastaveném kroku, v příchodu s dítětem v náručí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Plzeňský kraj

Slovní i fyzické útoky. Agresorů podle policie přibývá

Ve společnosti podle policistů přibývá agresorů. Ze statistiky vyplývá, že počet násilných trestných činů meziročně vzrostl. Předloni evidovali policisté zhruba 13,1 tisíce takových případů, loni to bylo téměř o šest set víc. Agresoři jsou navíc mnohdy ozbrojeni. Terčem slovních, ale i fyzických výpadů se stávají úředníci, řidiči hromadné dopravy i náhodní kolemjdoucí. Asi nejčastěji jsou těmto situacím vystaveni strážnicí. Nárůst agresivity pozorují ale i zdravotníci.
před 12 hhodinami

Turisté častěji ruší přírodní klidové zóny, strážců je málo

České národní parky a CHKO nemají dostatek strážců. Pro zajištění ochrany přírody by jich jen na Šumavě a v Krkonoších potřebovali alespoň dvojnásobek, sdělili ČT oslovení tiskoví mluvčí. Lidí vstupujících v zimě do klidových zón v chráněných oblastech v posledních letech neustále přibývá. Rušení zimní přírody může vést k vymizení některých druhů chráněných ptáků.
včera v 06:00

Před 80 lety dopadly bomby i na Tachov, Plzeň nebo Cheb

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.
14. 2. 2025

Organizace upozorňuje na vykořisťovatelské praktiky plzeňských ubytoven

Plzeňské ubytovny nabízejí místa bez vlastního sociálního zařízení v průměru za 230 korun na noc a 6800 na měsíc. Ve více než sedmi desítkách ubytoven ve městě žije přes šest tisíc lidí, včetně dětí. Nezisková organizace Ponton upozorňuje na nové vykořisťovatelské praktiky poskytovatelů ubytování nebo pracovních agentur.
14. 2. 2025

Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu. Na obchvatu Opavy zemřeli tři lidé

Sníh a ledovka komplikovaly ve čtvrtek ráno dopravu na řadě míst v Česku. Provoz se zastavil i na nejvytíženější dálnici D1, po nehodě dodávky a osobního vozu byla u Velkého Meziříčí téměř hodinu neprůjezdná ve směru na Brno. Na Vysočině byl také v části Pelhřimovska kvůli ledovce pozastaven provoz většiny autobusů. Tři mladí lidé zemřeli ve středu večer při srážce tří osobních aut na obchvatu Opavy. Policisté okolnosti havárie vyšetřují. Silnice I/11 byla kvůli nehodě déle než 16 hodin uzavřená.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Turisté na Šumavě navzdory zákazu chodí na zamrzlá jezera. Hrozí jim proboření

Strážci v Národním parku Šumava posilují služby u ledovcových jezer. I přes zákaz totiž na zamrzlé plochy vstupují turisté. Kromě toho, že porušují zákon o ochraně přírody, vystavují se riziku proboření. Jezera mají uprostřed i třicetimetrovou hloubku. Síla ledu se postupně tenčí. Odpolední teploty na vrcholech Šumavy totiž šplhají nad nulu.
6. 2. 2025

Vysoké školy v některých krajích mají navýšit počet přijímaných studentů, oznámil Bek

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.
4. 2. 2025Aktualizováno4. 2. 2025

Kvůli předstíranému útoku na univerzitě v Plzni čelí dva studenti obžalobě

Státní zástupkyně poslala před soud dvojici studentů kvůli předstíranému útoku na Západočeské univerzitě v Plzni z loňského prosince. Čelí obžalobě z výtržnictví. Jeden z mladíků podle vyšetřování v areálu školy volal Alláhu akbar (arabsky Bůh je velký), druhý imitoval střelbu. Věc policie původně šetřila jako šíření poplašné zprávy, kriminalisté ji pak překvalifikovali na přečin výtržnictví.
4. 2. 2025
Načítání...