Ministerstvo obrany právě v těchto týdnech vybírá pro Armádu České republiky (AČR) nová bojová vozidla pěchoty. Na 210 obrněných vozů bylo ze státního rozpočtu vyčleněno přes padesát miliard korun. Nejnákladnější výběrové řízení v historii České republiky však provází řada nejasností.
ANALÝZA: Největší tendr v historii země provázejí nejasnosti
Bojová vozidla pěchoty do své výzbroje zařadila Československá lidová armáda na začátku 70. let ve formě sovětského typu BMP-1. Po prvních třiceti kusech, dodaných ještě ze sovětských zbrojovek, se později rozeběhla licenční výroba, kterou ve druhé polovině 80. let nahradila produkce modernějšího typu BMP-2 (v československé verzi BVP-2). Toto bojové vozidlo je dodnes ve výzbroji AČR zejména v rámci mechanizovaných praporů 7. mechanizované brigády, která je jeho hlavním uživatelem. Staré sovětské konstrukce však nedostačují soudobým požadavkům na vedení bojové činnosti, a proto bylo rozhodnuto je vyměnit za nový typ.
Standardní bojové vozidlo pěchoty se skládá z podvozku, svařeného z ocelových plátů a osazeného zpravidla pásovým pojezdovým ústrojím. Na podvozku je umístěna bojová věž, ve které se nachází hlavní výzbroj.
V roce 2015 vláda schválila Koncepci výstavby Armády České republiky, ve které se uvádí, že původně sovětská bojová BVP budou nahrazena novým typem na univerzální pásové platformě. Armáda a ministerstvo začaly shromažďovat informace o vozidlech, která jsou nabízena na trhu, a zároveň precizovat požadavky na to, co by nový typ měl umět.
Prvním krokem výběrového řízení bylo oslovení výrobců devíti zavedených typů BVP. Šlo o modely ASCOD, CV90, Dardo, Puma, Lynx, PMMC G5, Kaplan, Tulpar a Namer. Pro další vývoj je podstatné, že více než polovina vozidel je vyráběna výhradně s bezosádkovou věží, ovládanou zevnitř vozidla.
Právě v této době zpracovala Sekce rozvoje a plánování sil Generálního štábu AČR dokument, ve kterém specifikovala požadavky na nový bojový typ. Dokument, který má redakce k dispozici a jehož autenticitu potvrdil tiskový mluvčí ministerstva obrany, se zaměřoval zejména na pasivní bezpečnost podle standardů NATO, pohyblivost, přepravitelnost vzduchem, ale také výzbroj nebo počet převážených vojáků. Důležité je, že i v něm armáda preferuje vozidlo, které bude osazeno moderním typem bezosádkové věže.
Požadavky na nový typ BVP
Střelby na Libavé
V létě 2017 pozvalo ministerstvo obrany všechny výrobce ke zkouškám na testovacím polygonu ve vojenském prostoru Libavá. Protože v předchozích dokumentech armáda preferovala dálkově ovládanou věž bez osádky, vyrobila firma BAE Systems ve spolupráci se státním podnikem VOP CZ právě pro český tendr verzi svého vozidla s bezosádkovou věží. Typ CV90CZr nese široce používanou věž Kongsberg MCT-30 a navíc má mírně zvýšený podvozek.
Kromě dvou verzí CV90 se testů zúčastnili také výrobci typů ASCOD, Lynx a Puma. Všechna vozidla byla testována během statických, dynamických a střeleckých zkoušek, přičemž střelby byly prováděny jak z místa, tak za pohybu. Střílelo se na pohyblivý cíl ve vzdálenosti 700 metrů, ale také na pevné cíle ve vzdálenostech 1200 a 1800 metrů. Každé z testovaných BVP vystřelilo na každý z osmi cílů pět ran v dávce, tedy celkem 40 vypálených ran, přičemž špatné počasí a silný vítr v den zkoušek zdařile simulovaly náročné bojové podmínky.
Vozy ve výběrovém řízení Armády ČR
Technologickou nadvládu během střeleckých testů prokázalo německé bojové vozidlo Puma s úspěšností palby 92,5 procenta. Zatímco ostatní uchazeči úplně minuli minimálně jeden cíl a nejlepší z nich měl 19 zásahů ze 40 ran, Puma z výzbroje německého Bundeswehru při zásahu všech cílů úspěšně trefila plných 37 ze 40 vypálených ran.
Naše armáda si zaslouží nejlepší technologie světa a my pro to uděláme maximum.
Koeficient technické úrovně
Na přelomu 60. a 70. let vznikl v Sovětském svazu tzv. „koeficient technické úrovně“. Jde o soustavu vzorců, která dává možnost zjišťovat výkonnost průmyslových zařízení, jejich kvalitu v porovnání s konkurenčními výrobky a díky tomu ve finále určit, které zařízení je pro další výrobu nejvhodnější. Metodiku výpočtu v 70. letech upravil za použití tehdejších typů počítačů Vědeckovýzkumný institut dopravního strojírenství v Leningradu tak, aby jej bylo možné použít i pro hodnocení vojenské techniky. To probíhá na základě technicko-taktických charakteristik, jako jsou výkon motoru, síla pancéřování na různých místech, kvalita pozorovacího vybavení nebo výkonnost výzbroje, a výsledkem je vždy jedno číslo, snadno srovnatelné s ostatními.
Koeficient technické úrovně (KTÚ) je v aktualizované podobě používán dodnes a v odborném tisku zemí bývalého Sovětského svazu je standardní součástí debat o domácích i zahraničních zbraňových systémech. Jedním z médií, které výpočty koeficientu technické úrovně často používá, je také ukrajinský military server Hlavkom. Ten na konci roku 2016 spočítal výsledek pro 31 nejrozšířenějších bojových vozidel pěchoty ze všech koutů světa. A výsledek?
Původní sovětské BMP-1, které naše armáda dlouhá léta provozovala a které vyřadila před několika lety, se umístilo na předposledním místě s výsledkem 0,616. BMP-2, které AČR právě nahrazuje, pak bylo třiadvacáté z jednatřiceti s výsledkem 0,786. Jeden z poptávaných typů, izraelské BVP Namer, se umístil jen o jednu příčku výš s výsledkem 0,862, na patnáctém místě pak skončilo BVP Dardo s koeficientem 1,001.
Ze čtyř typů, které se účastní poslední fáze výběrového řízení na nová BVP pro Armádu České republiky, byly hodnoceny tři, logicky chybí pouze typ Lynx, jehož sériová výroba ještě nebyla zahájena. Nejvýše, na pátém místě, skončilo švédské vozidlo CV-90 (výsledek 1,373), bohužel ve verzi se 40mm kanónem Bofors, která se nikdy nevyvážela a dodnes slouží výhradně ve švédských ozbrojených silách. Osmé, nejvýše z vozidel v konfiguracích, které jsou nabízené Armádě České republiky, se pak s hodnocením 1,115 umístilo německé BVP Puma. Španělsko-rakouský typ ASCOD pak byl až dvanáctý s výsledkem 1,043.
Změna požadavků na poslední chvíli
27. března 2019 uspořádalo ministerstvo obrany tiskovou konferenci, která měla předznamenat finální fázi celého výběrového řízení. Všem zúčastněným firmám (a přítomným novinářům) na ní ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) sdělil základní technické požadavky na poptávaná vozidla oficiálně. Kromě převáženého výsadku o počtu osmi mužů nebo např. kanónu ráže 30mm překvapivě nezazněl požadavek osadit nové BVP bezosádkovou věží.
Zadání se v této oblasti otočilo o 180° a ministerstvo překvapivě naopak začalo vyžadovat věž s osádkou. Někteří přítomní vojenští odborníci, kteří sledují celý tendr od jeho počátků, byli tímto požadavkem zaskočeni a hned na místě se tak na toto téma rozvířila bouřlivá debata. Novináři se ministra obrany Metnara ptali, jaký je důvod požadavku na osádkovou věž, když samo ministerstvo původně oslovilo výrobce typů převážně s věží bezosádkovou, část vozidel s tímto typem se úspěšně zúčastnila střeleb na Libavé – včetně vítěze – a požadavek na bezosádkové bojové věže obsahovala i původní dokumentace.
Jakkoli se totiž požadavek na osádkovou věž může zdát nepodstatný, je naopak zcela zásadní, protože z tendru vylučuje jednoho z favoritů, vítěze testů z Libavé, německé bojové vozidlo Puma a zároveň jednu z verzí výkonného typu CV90CZr. Obě jsou vyráběné pouze s věží bez osádky, aby se tak ušetřila hmotnost pro lepší ochranu převážených vojáků.
- Přestože jsou oficiální požadavky na nová BVP neveřejné (což část odborné veřejnosti kritizuje), některé útržky jsou přesto známé. BVP mají mít kanón ráže 30mm a přesně stanovený stupeň odolnosti podle normy NATO STANAG 4569. Vozidlo má být vyráběno kromě ryze bojové ještě v dalších verzích, velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna. Zároveň má být nové BVP schopno uvézt až jedenáct vojáků, tedy tři členy osádky (velitel, střelec, řidič) a osmičlenný výsadek. Zajištěna má být také integrace protitankových řízených střel SPIKE a výrobní proces má být minimálně ze 40 procent přenesen do České republiky. Největší dohady pak způsobil požadavek na bojovou věž s osádkou.
Přítomný vedoucí výběrového týmu Ctirad Gazda odpověděl novinářům s poukazem na výběrová řízení v zahraničí, např. Austrálii nebo USA. Zatímco však australská armáda očekává od svého BVP něco zcela jiného než naše (zejména snadnou leteckou přepravitelnost na obrovské vzdálenosti), americká armáda ještě do fáze výběru věže ani nedošla a u svých BVP nepožaduje pouze dálkově ovládanou věž, ale dokonce schopnost dálkově ovládat celé vozidlo.
Většina středoevropských armád, které provozují tento typ techniky, konkrétně slovenská, polská nebo německá, pak plánují využívat výhradně BVP s bezosádkovou věží ovládanou z vozidla, stejně jako například Izrael, který má s nasazením obrněných vozů v těžkých bojích bohaté zkušenosti.
Dva nejúspěšnější vyřazeni
Rozpory v různých verzích požadavků, nadto zveřejňovaných na poslední chvíli, přiměly k intenzivnímu zájmu o tendr za dvě a půl miliardy dolarů řadu českých i zahraničních médií, která se zástupců ministerstva obrany opakovaně dotazují zejména na změny v požadavcích na typ věžového kompletu, které z boje nečekaně vyřadily dvě nejvýkonnější vozidla CV90CZr a Puma. Podezření na silný tlak lobbistických skupin samo ministerstvo přiživilo ve chvíli, kdy vydalo poněkud nečekanou žádost, aby žádná ze soutěžících stran nadále nesponzorovala české politiky.
Ministr obrany ve veřejných vystoupeních kritikům argumentuje nepřekročitelnými požadavky armády, ty však částečně zpochybňuje náčelník generálního štábu Aleš Opata. Přestože je sám příznivcem konvenčního řešení, v rozhovoru pro Český rozhlas dodal: „Dnes je těžké definovat, zda je lepší věž dálkově ovládaná, nebo osádková, v současné době je to padesát na padesát. Technologie jsou však vyvážené a dají se použít obě dvě.“
- Starší konstrukce bojových vozidel pěchoty zpravidla nesly osádkovou otočnou věž, ve které sedí velitel nebo střelec (případně oba) stejně jako například v tanku. Takto jsou koncipována obě zastaralá sovětská vozidla BMP-1i BMP-2, která naše armáda v licenčních verzích využívala a využívá.
- Rychlý rozvoj moderní pozorovací techniky v posledních dekádách však vede řadu výrobců k tomu, aby svoje bojová vozidla osazovali lehčími bezosádkovými věžemi, které nesou stejnou výzbroj, ale jsou ovládané z lépe pancéřované korby vozidla a lépe tak chrání jak osádku vozu, tak převážený výsadek.
- Renomovaná norská společnost Kongsberg, specializující se na výrobu bojových věží, uvádí: „Výhody bezosádkové věže jsou jednoznačné a tou největší je lepší balistická ochrana její obsluhy spojená se snížením hmotnosti vozidla. Celá osádka může mít svá pracoviště v korbě, která je opatřena nejsilnějším pancéřováním, zatímco na dálkově řízenou věž už není nutné aplikovat tak těžkou ochranu. Ve srovnání s typickou dvoumístnou věží s kanónem ráže 30mm o hmotnosti kolem 5500 kg lze dosáhnout úspory dvou tun.“
- Předností bezosádkového provedení věže je podle norské firmy rovněž absence vnitřního koše pro obsluhu, díky čemuž je možné využít více vnitřního prostoru a zajistit lepší průchodnost únikových cest pro osádku.