Intervence: Tak trochu zbytečné dobrodružství

Intervenční režim České národní banky je odpískaný, jeho důsledky tu s námi ale budou ještě dlouho. Umělé oslabování kurzu koruny trvalo přibližně tři a půl roku. Když na tak dlouhou dobu přijde ekonomika o pohyblivý kurz – jeden z nejvýraznějších atributů samostatné ekonomiky – musí se to na její struktuře projevit.

Technicky vzato sice česká ekonomika o volně plovoucí kurz nepřišla, protože koruna „jen“ nesměla posílit pod 27 korun za euro, v realitě ale jako by se stalo. Tlak na posilování koruny byl totiž tak výrazný, že téměř po celou dobu se kurz choval, jako kdyby byl fixní: Prakticky se nevzdálil od tohoto jediného kurzu 27,00 CZK/EUR. Tedy vlastně jsme si v praxi nečekaně vyzkoušeli, jaké by to bylo mít euro. Byla to zkušenost sice zajímavá, ale pro naši ekonomiku nijak zvlášť přínosná.

Proč vlastně k zavedení intervenčního režimu došlo? Protože ČNB se obávala nástupu deflace. Slabší koruna měla teoreticky inflaci zvýšit. A tak pokud chceme úspěšnost a vůbec smysluplnost intervenčního režimu soudit, musíme se především podívat na to, jak se ČNB dařilo plnění inflačního cíle.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jenomže výsledky musely být pro centrální banku zklamáním. Po celý rok 2014 a 2015 tempo spotřebitelské inflace nedosahovalo dvouprocentního cíle ČNB. Navíc se drželo pod úrovní jednoho procenta, a tedy pod úrovní spodní hrany tolerančního pásma. Inflace nedosahovala ani jednoprocentní úrovně ani po většinu roku 2016. Až v jeho závěru vstala z mrtvých a v prosinci vystřelila až k dvouprocentní úrovni. V tu chvíli byl cíl ČNB splněn.

Trvalo tedy více než tři roky, než se tempo spotřebitelské inflace vrátilo v prosinci roku 2016 na kýžená dvě procenta. Přitom já spolu s řadou dalších ekonomů jsem už při zahájení intervencí tvrdila, že panika ze slábnutí inflace není na místě. Tento proces totiž probíhal ve chvíli, kdy se česká ekonomika na přelomu let 2012 a 2013 již dostávala z nejdelší recese ve své historii.

Dopad levné energie

Za slábnutím cenového růstu stály především levné energie. Na jejich vývoj má výrazný vliv cena ropy. A právě ta vlivem rozvoje břidličné těžby v USA a převisu nabídky ropy nad poptávkou klesala. Cena ropy Brent se ještě v létě roku 2014 držela u hladiny 110 dolarů za barel. Do začátku roku 2015 však propadla zhruba na 50 dolarů za barel. Její cena se tak za půl roku smrskla na méně než polovinu.

Ekonomická teorie by tento děj popsala jako takzvaný „pozitivní nabídkový šok“. Domácnosti a firmy mohly za ušetřené peníze za pohonné hmoty utrácet či investovat v jiných oblastech. Jenže zástupci centrálních bank (a rozhodně ne jen v České republice) se na slábnutí cen dívali skrz prsty. Začali se bát, aby deflační tlaky patrné ve vývoji cen energetických komodit neprosákly do vývoje ostatních cen. Deflace totiž může za určitých podmínek vést k odkládání spotřeby, a to by pro ekonomiku nebylo nic příjemného. A ačkoliv to nebyl tento případ, centrální banky ve velkém rozvolňovaly své měnové politiky.

Nakonec kde inflační dobrodružství začalo, tam také skončilo. Pomoc musela přijít opět z ropného trhu. Kartel OPEC se spolu s dalšími předními světovými těžaři nakonec dohodl na omezení produkce ropy. Celkově by dodávky ropy na světový trh měly klesnout o téměř 1,8 milionu barelů denně. Od konce roku 2014 přitom překračuje těžba spotřebu o jeden až dva miliony barelů denně. Výsledkem byl růst cen ropy Brent směrem nad 50 dolarů za barel.

A to se projevilo i v české ekonomice. Zatímco v posledních čtvrtletích roku 2016 ceny pohonných hmot tlačily inflaci k nule, v roce 2017 ji už naopak zvedají k dvouprocentnímu cíli ČNB i výš. Statistici ohlásili, že se meziroční vývoj inflace dostal v prosinci roku 2016 přesně na 2,0 procenta. A v únoru už byla spotřebitelská inflace na 2,5 procenta. Českým centrálním bankéřům se tak splnil sen o vyšší inflaci.

Jenomže tento sen je skrze devizové intervence a prodeje korun za eura vyšel od listopadu 2013 do ledna 2017 na cca 1,3 bilionu korun. Co bylo od ledna dodnes, to zatím můžeme jen odhadovat, zpřesnění teprve přijde – už teď ale bohužel víme také, že v tomto období intervence patrně gradovaly.

Takže ano, cíl je splněn a dokonce překročen. Inflace se znovu dostává nad dvě procenta. Ten hlavní impuls však přišel z ropného trhu a rozhodně nikoliv ze strany ČNB. Z tohoto pohledu můžeme klidně intervence označit za zbytečné dobrodružství za 1,3 bilionu korun nasátých do devizových rezerv…

Markéta Šichtařová v roce 2004 založila Next Finance. Předtím působila v bankovním sektoru, jako vedoucí týmu finančních analytiků, ale i aktivní členka výboru pro řízení aktiv a pasiv banky ALCO. V letech 2006 a 2007 byla krom jiného i vedoucí týmu ekonomických poradců ministra financí. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a má všechny úrovně makléřských zkoušek udělovaných Komisí pro cenné papíry včetně obchodování s finančními deriváty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...