Meziroční inflace v únoru zrychlila růst na 2,5 procenta z lednových 2,2 procenta a překonala mírně jak tržní očekávání (2,4), tak odhad ČNB (2,1). Stejně jako v lednu zdražily především pohonné hmoty a potraviny. Oznámil to Český statistický úřad. Meziroční inflace se tak již druhý měsíc drží nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky, což by podle analytiků mohlo ČNB vést k dřívějšímu ukončení kurzového závazku, a to zkraje druhého čtvrtletí.
Největší vliv na meziroční zvýšení cenové hladiny měly podle statistiků ceny potravin a nealkoholických nápojů. Vývoj cen potravin v únoru ovlivnilo zejména výrazné zrychlení meziročního růstu cen zeleniny na 17,3 procenta z 5,2 procenta v lednu. Značně se změnila třeba cena brambor. Zatímco v lednu o 4,5 procenta zlevňovaly, v únoru o 18,7 procenta zdražily.
„Tak jako v předešlých měsících má na zrychlování inflace nejvýznamnější vliv vyprchávání meziročního poklesu cen ropy a potravin. Tento efekt zesílí ještě příští měsíc a poté bude slábnout, jelikož ceny pohonných hmot byly nejnižší právě v březnu minulého roku. Kromě uvedených vlivů však k růstu cen přispívá i příznivý ekonomický růst a růst mezd. Ceny služeb tak v únoru meziročně vzrostly dokonce o 2,6 procent,“ konstatuje i hlavní ekonom INB Bank Jakub Seidler.
Růst mírně překonal odhady analytiků
Růst mírně překonal odhady analytiků, kteří odhadovali, že inflace zrychlí na 2,4 procenta. Ekonom firmy Roklen Michal Šoltés upozornil, že se jedná o druhý měsíc, kdy inflace překonala inflační cíl České národní banky (ČNB). Stabilní, zhruba dvouprocentní inflací, centrální banka podmiňovala ukončení devizových intervencí, které zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Guvernér ČNB Jiří Rusnok nedávno oznámil, že intervence budou pokračovat nejméně do konce prvního čtvrtletí.
Inflace by se navíc podle odhadu analytiků měla držet po celý letošní rok nad dvouprocentním cílem ČNB. „I když ceny potravin na současných vysokých hodnotách dlouho nevydrží. Očekávám, že se situace na trhu s potravinami uklidní a ceny budou korigovat. Nicméně i nadále bude jejich meziroční růst poměrně silný a bude celkovou inflaci zvyšovat. Dále také bude inflaci podporovat efekt statistické základny cen pohonných hmot,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Tento vývoj potvrzuje podle něho odhad, že bankovní rada rozhodne o skončení kurzového závazku již ve druhém čtvrtletí letošního roku. „Navíc by vysoká inflace mohla přilákat další spekulativní kapitál, který sází na posílení domácí měny po skončení kurzového závazku,“ dodává Zeisel.
S tím, že rostoucí inflační tlaky budou motivovat ČNB k dřívějšímu ukončení kurzového závazku, a to zkraje druhého čtvrtletí, souhlasí i Seidler. „Za celý letošní rok očekáváme průměrnou inflaci ve výši 2,5 procenta a nelze vyloučit, že růst cen v některých měsících překoná i tři procenta,“ říká Seidler.
„Z titulu rostoucích inflačních rizik se tak domníváme, že ČNB nebude čekat s ukončením kurzového závazku až do poloviny letošního roku, jak prozatím naznačuje, a kurzový závazek ukončí již zkraje druhého čtvrtletí. To by korespondovalo i s nedávným prohlášením guvernéra banky Jiřího Rusnoka, že ČNB může exitem mírně překvapit. Ekonomika již začíná vykazovat známky přehřívání, na což by měla ČNB reagovat zpřísněním své měnové politiky,“ dodává Seidler.
„Cenový růst je tažen především ropou a celkově růstem cen komodit. Ať už se bavíme o energetických či průmyslových komoditách, ale i soft komoditách, tedy těch, které promlouvají do výroby potravin. Tam se zase projevilo horší počasí na jihu Evropy, a to jsou parametry, se kerými nelze počítat dlouhodobě. A ČNB říká, že musí sledovat dlouhodobý dvouprocentní růst inflace,“ připomíná hlavní ekonom společnosti Chytrý Honza František Bostl.
Inflace sice v únoru zrychlila, ale i tak se nachází podle ředitel sekce měnové ČNB Tomáše Holuba nad dvouprocentním cílem ČNB, avšak v rámci tolerančního pásma. Důvodem rozdílu mezi inflací a odhady ČNB je podle Holuba podobně jako v lednu vyšší než očekávaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot. „V tomto ukazateli jádrové inflace se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd,“ uvedl Holub.
Zveřejněná data podle Holuba představují pro naplnění prognózy ČNB pro zbytek letošního roku mírné proinflační riziko. „Podle této prognózy se inflace v letošním roce zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se pak bude k dvouprocentnímu cíli navracet shora,“ uvedl.
Na meziročním snížení cenové hladiny se naopak podílel například pokles cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 1,5 procenta nebo pracích prostředků o 11,6 procenta. Podle analytiků však pokles cen elektrospotřebičů nesouvisí s koncem intervencí nebo s tím, že by je lidé méně kupovali. „Spíš jde o důsledek konkurenčního boje, který panuje mezi kamennými a internetovými obchody a vyprodávání zásob. Navíc výroba tohoto zboží prochází další fází optimalizací a snižování nákladů, což je nakonec vidět i v cenách pro spotřebitele,“ říká hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.
Možnost, že by spotřebitelé odkládali nákupy v očekávání výraznějšího zlevnění přístrojů a spotřebičů v souvislosti s očekávaným koncem kurzového závazku ČNB, se nezdá být tím pravděpodobným hlavním faktorem, jenž by vysvětloval stávající pokles cen u těchto položek, ani hlavnímu ekonomu Generali Investements Radomíru Jáčovi.
„V tomto kontextu je dobré mít na paměti, že není jisté, zda koruna po ukončení kurzového závazku vůči euru posílí. Přinejmenším v prvních týdnech lze spíše očekávat výkyvy kurzu koruny oběma směry. I pokud by koruna posílila, tak by zlevnění výrobků dostavilo spíše postupně. Jinými slovy, odkládání spotřeby v souvislosti s očekáváním budoucího poklesu cen těchto výrobků bych vnímal jako velkou spekulaci jak co se chování kurzu koruny týče, tak co do rychlosti průsaku změn měnového kurzu do cen finálních výrobků,“ konstatuje Jáč.
Souvislost mezi poklesem cen elektroniky a ukončením intervencí nevidí příliš ani ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Ceny elektroniky jsou v dolarech, tam nemusí být posílení koruny výrazné, protože dolar k euru ještě posílí,“ vysvětluje.
Zahraniční obchod byl v lednu v přebytku
Zahraniční obchod Česka byl v lednu v přebytku 19,4 miliardy korun, meziročně byl ale o 1,5 miliardy nižší. Výsledek nepříznivě ovlivnilo prohloubení deficitu obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji, s ropou a zemním plynem, základními kovy a farmaceutickými výrobky. Naopak kladný vliv na něj měl vyšší přebytek bilance motorových vozidel a strojů. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu.
Dovoz meziročně rostl rychleji než vývoz. Dovoz se proti loňskému lednu zvýšil o osm procent na 254,9 miliardy korun a export o 6,7 procenta na 274,3 miliardy.
Zahraniční obchod Česka se státy Evropské unie skončil přebytkem 60 miliard korun, meziročně tak byl o 400 milionů vyšší. Schodek obchodu se státy mimo Unii se prohloubil o dvě miliardy na 38,8 miliardy korun.
Podle analytiků zůstává zájem o české zboží v zahraničí silný. Obchod s cizinou ale nebude letos tak silným tahounem tuzemské ekonomiky jako v minulých letech, ukázala podle nich aktuální statistika zahraničního obchodu. „V zemích eurozóny pokračuje vysoký zájem o nákup automobilů, z čehož těží i čeští výrobci a dodavatelé. Přebytek bilance motorových vozidel tak v únoru vzrostl o 5,9 miliardy korun meziročně,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová.
Českým exportérům se tak start letošního roku z pohledu objemu vyvezeného zboží vydařil. „Mohou za to opět především automobily. Evropané jsou při chuti v nákupu nových vozidel, čemuž odpovídá i registrace nových aut v eurozóně,“ potvrdil místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Dovoz rychlejší vývozu
Lednová čísla zahraničního obchodu podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy nicméně potvrzují předpoklad, že obchod s cizinou nebude letos tak silným tahounem tuzemské ekonomiky jako v minulých letech. „Dovoz meziročně narůstá rychleji než vývoz, což svědčí o robustní domácí poptávce. Ta naopak letos silným tahounem ekonomiky zůstane,“ dodal Kovanda.
Tuzemskému exportu podle něj ve druhé polovině roku přitíží konec intervencí, ke kterému dojde pravděpodobně už v příštím měsíci. Části českých vývozců však bude i poté pomáhat vývoj na světových trzích, kde bude euro dále oslabovat vůči dolaru, což podpoří například německý export. „Subdodavatelské subjekty v rámci české ekonomiky, vyvážející právě například do Německa, tedy budou po exitu z intervence profitovat nikoli ze slabé koruny, ale zprostředkovaně ze slabého eura,“ uvedl Kovanda.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek uvedl, že řada zahraničních ekonomik nečekaně přidala na tempu, což by mělo pomáhat českému exportu. Zátěží pro něj naopak bude reálné posilování koruny, ke kterému zřejmě dojde po konci kurzového závazku.
Pořadí exportních trhů se nijak výrazně nemění, takže Německo si drží stále zhruba třetinový podíl na českém vývozu, pak s odstupem následují Slovensko, Polsko či Rakousko, uvedl Marek.
