Je v pořádku, když policie cíleně kontroluje Romy nebo Afroameričany? Jen výjimečně

Eva Nehudková: Rasová profilace má opodstatnění jen výjimečně (zdroj: ČT24)

Právnička Eva Nehudková se ve svém blogu zamýšlí nad takzvanou rasovou profilací ze strany policie. Ptá se, jestli je v pořádku, když policie věnuje zvýšenou pozornost lidem právě podle jejich rasy. Řeší to Spojené státy i země v Evropě.

Je v pořádku, aby policie na základě rasy nebo etnického původu některé skupiny obyvatel zvýšeně kontrolovala? Nebo se jedná o nepřípustný zásah do lidské důstojnosti? Tyto otázky vyvolávají případy takzvané rasové profilace, a to nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě.

Bohaté zkušenosti s případy rasové profilace mají Spojené státy americké. Nejvyšší soud například v 90. letech řešil případ rasového profilování řidičů ze strany policie v New Jersey. Skupina Afroameričanů namítala, že jejich zatčení na dálnici bylo důsledkem diskriminačního a selektivního postupu ze strany policie. Svá tvrzení opřeli o statistická data z výzkumu. Ta ukázala, že Afroameričané nepáchají více dopravních přestupků, přesto jsou kontrolováni výrazně častěji. Nejvyšší soud na základě těchto dat dospěl k závěru, že jde o zjevnou diskriminaci.

Koncem minulého roku francouzský kasační soud rozhodl, že kontrola totožnosti je diskriminační, pokud je jejím důvodem jen skutečný nebo domnělý africký původ kontrolovaného. Diskriminační kontrola totožnosti přitom zakládá odpovědnost státu za škodu. Francouzský soud odsoudil stát v případech, kdy kontrolu totožnosti nebyl schopen objektivně odůvodnit. Naproti tomu diskriminaci neshledal, pokud konkrétní kontrolovaná osoba odpovídala popisu hledaného podezřelého.

Odvolací výbor britské Sněmovny lordů se v roce 2004 zabýval rasovou diskriminací Romů britskými imigračními úředníky na pražském ruzyňském letišti. Konstatoval, že se jednalo o svévolnou rasovou profilaci, která je v rozporu s britskými mezinárodními závazky. Případy diskriminace Romů při letištních kontrolách se však stále objevují napříč Evropou. Naposledy se vůči ní vymezil maďarský komisař pro lidská práva, obdoba českého ombudsmana.

Je v pořádku, pokud policie pátrá po konkrétním podezřelém a zohlední, že vykazuje určité etnické znaky. Naproti tomu plošné horší zacházení s lidmi výhradně pro jejich rasu nebo etnický původ přináší pouze jejich ponížení a ke zvýšení bezpečnosti nepřispívá.

  • Policejní profilování je možné definovat jako využití obecných znaků fyzických charakteristik, vzhledu a chování osob k vytvoření takového profilu (obrazu) osoby, jenž by mohl odůvodnit zákrok policisty. Výsledky takového profilování se odrážejí zejména v rozhodnutích policisty „koho zastavit, vyzvat k prokázání totožnosti, komu klást otázky, u koho provést osobní prohlídku, případně koho zadržet“.
  • Samotné profilování je zcela legitimní součástí policejní práce, která umožňuje efektivní využití omezených zdrojů policie. Je založeno na vyhodnocování konkrétních informací o jednotlivcích a statisticky a psychologicky založených indikátorů a faktorů spojených s kriminálním jednáním osob. Jedním z takových faktorů přitom může být i etnicita či s etnicitou často související faktor „rasy“ nebo náboženské příslušnosti.
  • O diskriminační etnické profilování se přitom jedná tehdy, když se výběr policií kontrolovaných osob uskutečňuje pouze, či zejména na základě jejich etnicity.
  • (Zdroj: Středisko pro výchovu k lidským právům, Vyšší policejní škola v Praze)