Za "ukvapené a předčasné" označil předseda Strany zelených Martin Bursík sobotní stanovisko Republikové rady své strany, které doporučilo poslancům SZ hlasovat proti umístění amerického radaru v Brdech. Za "ukvapené a předčasné" lze pokládat také novinové komentáře předem pohřbívající schválení smlouvy o radaru parlamentem, které víceméně navazují na "ukvapené a předčasné" interpretace toho, co se na summitu NATO minulý týden v Bukurešti (2.-4.4.2008) vlastně dohodlo.
Ukvapeně a předčasně
Opět se hraje stará známá písnička českých médií, jež podléhají kampaňovitosti, nejsou schopna (nebo nemají čas) vyhodnocovat primární zdroje informací a spokojují se s tím, co jim kdo sdělí při tiskových konferencích. Navíc si neumějí udržet kritický odstup od informačního zdroje a často bez rezervy přijímají interpretace, které se jim předkládají jako tzv. „face value“.
Nedivím se oficiálnímu českému webu NATO, jenž oznamuje, že „NATO podpořilo štít USA“, a který šíří optimismus titulky „Podpora radaru je lepší, než jsme čekali, říká šéfka bezpečnostní politiky“. Ten web provozuje naše vláda, která v zájmu obranyschopnosti této země má propagaci bezproblémové spolupráce s NATO v popisu práce.
Nicméně povinností médií by bylo občany informovat také o tom, že přes velký pokrok, kterého se dosáhlo v postoji členských zemí NATO k americkému systému obrany proti balistickým střelám, ještě není všem dnům konec, jak na to upozorňuje koneckonců i komentář Bohumila Doležala Žádný jásot není na místě. Proto titulky jako Celé NATO: Ano radaru (HN 4.4.) nebo „NATO “adoptovalo„ brdský radar“ (LN 4.4.) by se daly také zařadit do kategorie „ukvapené a předčasné“.
Neboť co se uvádí v závěrečném prohlášení summitu NATO? Na jedné straně se zde deklaruje kladný postoj k americké iniciativě protiraketové obrany, na straně druhé se tu však doslova říká: „Hledáme způsoby, jak propojit tuto kapacitu se současným aliančním úsilím v oblasti protiraketové obrany, a to tak, abychom zajistili jeho úplnou integraci do budoucí alianční architektury protiraketové obrany.“ To znamená, že jsme teprve na začátku cesty k dohodě a propojení s obranným systémem NATO.
Kdyby si média uvědomila tento skutečný stav věcí, pak by možná lépe chápala stanovisko Republikové rady Strany zelených, které vlastně jen připomnělo tři podmínky schválení radaru, jak je zformuloval loňský únorový sjezd SZ. Z těchto tří podmínek se podle republikové rady SZ splnila zatím jen jedna: souhlas a společné stanovisko Rady NATO. Podle ní chybí naplnění dalších dvou podmínek - souhlasné stanovisko Rady Evropské unie a záruka toho, že radarové zařízení bude začleněno pod řízení a velení NATO.
Jenomže na druhé straně - kdo říká, že tyto podmínky se časem nedočkají svého naplnění? A jestliže jsou dnes média plná titulků o tom, že Zelení jsou proti radaru, a že radar nebude mít v parlamentu šanci, kdo ví zda také tato tvrzení nejsou poněkud „ukvapená a předčasná.“