Jiný kraj, jiný mrav

Již po několikáté jsem se minulý týden účastnil ve Vídni semináře, který každoročně pořádá Centrum pro média a demokracii při americké Duke University společně s veřejnoprávní ORF a Evropským fórem Alpbach. Již po několikáté jsem se zde sešel s lidmi majícími co do činění s médii v zemích na východ a na jih od Česka. Tématem jednoho z četných panelů byly volby a předvolební kampaně.

V neděli, kdy jsem tento sloupek psal, se v Polsku rozhodovalo, zda éra bratří Kaczynských tento týden skončí, nebo zda se ještě na několik let protáhne. Polský kolega Ryszard si do Vídně přivezl voličský průkaz a v diskusi si postěžoval: „Co je platné, že zákon přikazuje ukončení předvolební kampaně 48 hodin před volbami, když v neděli, která je v Polsku tradičním volebním dnem, jdou lidé ráno do kostela a tam se od farářů dozvědí, koho mají volit. Jestli vyhraje Občanská platforma, Donald Tusk přestěhuje volby na jiný den.“ (Jak ukázaly předběžné výsledky voleb po dopsání tohoto sloupku, Donald Tusk bude moci svůj slib uskutečnit.)

Diskutovalo se také o volební účasti. Kolega z Řecka vzpomínal, že kdysi byly u nich volby povinné. Kdo nechodil volit, nedostal cestovní pas. To bylo před dvaceti lety. Dnes tu mají jiný problém – jak brzdit expanzi výdajů na předvolební reklamu, ke které došlo s rozvojem soukromých médií, a která zvýhodňuje ty, kteří mají podporu silných sponzorů. Každý poslanec proto musí do tří měsíců po zvolení předložit zprávu o příjmech a výdajích své kampaně. Kdo ji nepředloží, ztrácí poslanecký mandát. Turecký zástupce zase informoval o tom, že neúčast ve volbách se v jeho zemi trestá pokutou. Donedávna to bylo 6 euro, letos pak 12 euro.

Došlo také na problém volební turistiky a kupování hlasů. Delegát z Chorvatska si posteskl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě již neposílá k volbám pozorovatele. Kdyby prý tady byli, nemohlo by se stát, aby z mrtvých a vylidněných vesnic přicházely stovky hlasů. Většinou jde o bosenské Chorvaty, kteří se sem v době voleb přesunují.

Něco podobného prý zažívají také v Bulharsku, kam své krajany přijíždějí v době voleb podpořit bulharští Turci, kteří se kdysi, ještě před pádem komunismu, vystěhovali z Bulharska do Turecka.

Zaujala mne informace o promyšlené technice kupování hlasů, zaměřené zvláště na sociálně slabou populaci, především romskou. Ten, kdo je ochoten prodat svůj hlas, dostane mobilní telefon s kamerou. Volební lístek musí před vhozením do urny vyfotografovat. Svých padesát či sto leva získá až tehdy, když mobilní telefon vrátí a prokáže, že hlasoval, jak se mu přikázalo.

Někdo může říci: Co chcete od Balkánu, jiný kraj, jiný mrav! Ale cožpak také u nás nedošlo v Chánově ke kšeftování s hlasy Romů? A co přesuny obyvatel do některých obcí, ve kterých bylo třeba podpořit spřátelenou či obchodně propojenou kliku zastupitelů!

Když si Ryszard stěžoval na polskou volební neděli, vzpomněl jsem si, jak také u nás jsme volili jen jeden den, a to v neděli. Bylo to při listopadových komunálních a senátních volbách v roce 2000. Pokus zkrátit volby na jeden den však tehdy nevyšel, lépe řečeno, chyběla odvaha dovést ho do konce. Nízká účast voličů vystrašila politiky natolik, že urychleně vrátili volby do pátečního odpoledne a sobotního rána, včetně přenocování u volebních uren. Dalo by se říci, že národ chalupářů se nezapřel, a že zkrátka: jiný kraj, jiný mrav.

V tomto ohledu je možné souhlasit. Vždyť například ve Velké Británii se volí jen jeden den, kterým je tradičně čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...