Na svém me-zinu/blogu Louč občas komentuji „na okraj", co mne napadne při sledování médií. Tento týden jsem si všiml, že investigativní novinář Janek Kroupa v průběhu jednoho týdne publikoval v MF Dnes již druhou "front page story," z nichž ta druhá (pozemky v Černošicích) se ten den večer vysílala i v pořadu ČT Reportéři. Při této příležitosti - a při vědomí toho, že pořad Novy „Na vlastní oči" si dal pauzu - jsem položil řečnickou otázku "Neplatí-li Nova, bude platit ČT?"
„Špatně pochopená otázka…“
Jak jsem se dnes dozvěděl, skutečnost, že ČT převzala reportáž od bývalého „nováckého“ reportéra, se stala předmětem interního konfliktu, na jejímž konci by mělo být ukončení spolupráce ČT s Jankem Kroupou. Pokud někdo chápal tuto otázku jako kritiku přístupu dramaturgů ČT, pak se velice mýlí. Jestliže v mé glose byl nějaký kritický osten, pak směřoval na adresu Janka Kroupy, nikoli na adresu ČT. Získal jsem totiž pocit, že Kroupa na volné noze se žene za každou kauzou, která se mu naskytne, využije každou indiskreci, která mu přistane na stole, a to z existenčních důvodů, které mohou tlačit člověka k tomu, že dá přednost kvantitě před kvalitou (před týdnem Dryml, nyní Černošice). Opakuji - šlo o pocit daný také tím, že případ Dryml se mi zdál být povrchně zpracovaný a Dryml ho také rychle odpálkoval.
Netušil jsem, že moje osobní poznámka v Louči se stane jedním z účelově využívaných argumentů sporu, který vypukl v řadách ČT, a který by měl zamezit pokračování spolupráce ČT s MF Dnes i Jankem Kroupou, což mne velice mrzí. Jak mne dnes ráno Janek Kroupa upozornil, firma iFilms s.r.o. skončila svoji činnost a není do spolupráce s ČT zapojena. Tudíž moje věta: "Janek Kroupa a jeho firma iFilms s.r.o. prodali svoji další kauzu (údajná spekulace s pozemky v Černošicích) nejen do MF Dnes, ale také do ČT" vyžaduje opravu a já se za nepřesnou informaci omlouvám.
Při pátrání po tom, jak mám uvést své tvrzení na pravou míru, jsem se dozvěděl, že Janek Kroupa již firmu iFilms nepoužívá a pro MF Dnes je stálým spolupracovníkem (nikoli zaměstnancem). Z redakce MF Dnes jsem byl zároveň upozorněn na to, že tento statut má již od loňského listopadu. (Kroupa se zde uvedl případem Votavová, pokračoval přes případ Dryml a Mrština až nyní k černošické kauze.) Aniž bych chtěl slevit z důležitého kritéria investigativní žurnalistiky, podle něhož odhalení a větší část pátrání má provádět novinář sám, nikoli indiskrecemi zainteresovaných osob, aniž bych opustil své kritické názory na metody práce některých českých investigativců (viz moje recenze pořadu Neohrožení ohrožení) domnívám se, že když už ČT jednou černošickou kauzu nakousla, že by ji měla dokončit. Tím spíše, že na jejím konci stojí odhalení vážného společenského problému korupce místních zastupitelů, o kterém si prý v Černošicích zpívají vrabci na střeše. Nejsem žádný dogmatik, a proto jsem schopen pochopit a akceptovat některé nestandardní metody investigativců, pokud přinesou výsledek v obecném a veřejném zájmu. Odhalení korupce takovým výsledkem určitě je.
A ještě raději bych byl, kdyby se některý novinář podíval po tom, kdo se zasloužil o institut nekontrolovatelných akcií na majitele v listinné podobě, o němž vloni v červenci v článku Hemžení světloplachých brouků na ČT24 velice zasvěceně informoval Tomáš Ježek. Od té doby se v médiích o tento institut nikdo - s výjimkou Aktuálně.cz - nezajímal. A úplně nejraději bych byl, kdyby se někdo z investigativců podíval na zoubek současných rošád v souvislosti se plánovanou změnou územního plánu hlavního města Prahy, jejíž závěrečný termín se blíží. Možná by se přišlo na věci, proti kterým jsou Černošice jen epizodou.
To všechno bych si přál jako svobodný občan, který využívá možnost vyjadřovat se k věcem veřejným. Pokud při tom někdy „ujede“ - mám na mysli výše uvedenou opravu a také formulaci „chápu, že Janek Kroupa se něčím živit musí“, kterou jsem si mohl odpustit, snad má na takové pochybení čas od času právo. Tím spíše, že se své omyly snaží uvést co nejdříve na pravou míru.