Jak Skála a rohlík bouraly režim

Je to zrovna půl století, co se v podzemí domu č. 5 v Čáslavské ulici na Vinohradech zjevili Sputnici. Kromě názvu neměli s tehdy už třemi sovětskými družicemi nic společného. Byli to hlavně spolužáci z jedenáctiletky na Korunní (dříve a později arcibiskupském gymnáziu), propadlí tělem i duší rock´n´rollu. Ten koncem padesátých let dorazil přes „železnou oponu“ i na lidově demokratické Vinohrady.

Sputnici byla jedna z prvních rock´n´rollových skupin v komunistickém Československu. Rockerům typu Miky Volka se ovšem nepodobali ani zjevem, ani způsobem interpretace. Byli to uhlazení hoši s kravatami a spořádané dívky provozující rock´n´roll převážně kreativně a zejména v češtině. To spolu s názvem skupiny vytvářelo jejich mimikry před bdělým okem stranických kulturtrégrů, ale i cennou domácí alternativu rockové hudby. Podstatnou část jejich repertoáru tvořily (vedle počeštěných hitů) původní skladby dvojice Tomislav Vašíček a Eduard Krečmar. Mezi nejznámější Sputniky patřili pozdější hvězdy Petr Janda a Jiří Stivín i výteční sólisté Jan Farmer Obermayer, Jiří Janda, Karel Kolvák Hlavatý, Honza Pacák, zpěváci Viktor Sodoma a sestry Němcovy. "Ty byly předností Sputniků – ostatní rock´n´rollové, později bigbítové kapely, hrály bez sborů. A neměly holky!,“ říká Eda Krečmar. Dívčí vokály dodávaly skupině jedinečný zvuk a Krečmarovy vtipné i poetické texty znamenitou kvalitu.

Veřejné premiéře Sputniků v Čáslavské předcházela čtyřletá „předsputnická“ éra v tzv. Bandě, kdy kamarádi na prastarých pětilampovkách pilně ladili režimem rušené stanice AFN Munich a Radio Luxemburg. Už také zkoušeli převzaté hity amerických rockových králů a na jaře 1958 se odvážili prvního vystoupení ve školní aule. „Bylo to navečer a přesně v okamžiku, kdy posluchači byli strženi muzikou, vstali a začali klepat (bušit, třískat) židlemi v rytmu, vešla ředitelka školy. Následoval okamžitý zákaz vystupování i hraní vůbec, ten jsme však pochopitelně nerespektovali,“ vzpomíná v letos vydané knize „Sputnici – náš kamarádský Rock´n´Roll“ kronikář skupiny Jiří Ir Klíma. Mimochodem, tahle knížka se dvěma cédéčky (s 62 původními sputnickými nahrávkami) krásně líčí i dobrodružné půtky rockových teenagerů s komunistickými dohlížiteli. Cituje např. místoředitelku z Korunní: „Ste jako zrnko písku na dálnici socialismu. Ale přijede mohutný tank komunismu a rozdrtí vás!“ Připomnělo mi to scénku z r. 1956, kdy mne honil s pravítkem ředitel Státních pracovních záloh za to, že jsem kolegům učňům o přestávce rozhlasem pouštěl Jordanovo Choo Choo Ch´Boogie.

Koncerty Sputniků byly směsí studentské recese a chytré politické provokace. Komunisté viděli v rock´n´rollu nebezpečí rozvratu společnosti. Když po půl roce vyhodili Sputniky z Čáslavské, chodili na ně do divadla v Ječné ulici hlavně vysokoškoláci, ale už také jejich konkurenti Volek, Pavel Sedláček, Petr Novák či Pavel Chrastina. Sputnici se stávali uznávaným kulturním fenoménem počátku šedesátých let. Protože sputnické programy obsahovaly i Krečmarovy hrané scénky, zajímal se o ně také Miloslav Šimek, který v nich nacházel inspiraci pro své budoucí jevištní povídky. V Ječné se v březnu 1962 jako již 18. sputnická premiéra objevila i legendární Skála a rohlík (coby otrocký překlad stále zapovězeného Rock and Rollu). Hrála se sedm týdnů, ale to už Sputnici účinkovali i na dalších scénách v Praze i jinde, např. ve smíchovském Národním domě, Radiopaláci, Hajnovce, na Jezerce, v Redutě a Lucerně. Ironií osudu zůstává, že přes desítky nahrávek, které se zachovaly na magnetofonových páscích, Sputnici nikdy nesměli vydat gramofonovou desku. A vrcholem komunistické schizofrenie byly sputnické nahrávky pro zahraniční vysílání rozhlasu, které sloužily k vytváření klamu o svobodě kultury v Československu. Později byly zničeny, aby se nerozšířily v tuzemsku.

Na přelomu let 1962 a 1963 došlo ve skupině k neshodám, zda má být budoucí zaměření více muzikální či více divadelní. Původní sputnická formace se rozpadla. Přesto jsou Sputnici v historii rocku a popmusic jednou z  nejinspirativnějších kapel. Svou „kulturní drzostí v mezích zákona“ (podle muzikologa Aleše Opekara) úspěšně problematizovali komunistickou kulturní ideologii. Sputnický kronikář Klíma to vidí dialekticky: „Ostatně soudím, že pád komunismu způsobily jednak počítače – co se týče základny, a jednak rock´n´roll, co se týče nadstavby (užiji-li termínů Karla Marxe). Je-li to tak, pak snad malinkým dílem k tomu pádu přispěli i Sputnici.“

Dnes už to nejsou uhlazení hoši a ztepilé dívky, ale s prominutím dosti dávno narození, ovšem v šaramantních tričkách s nápisy jako „Starý páky jsou věčný!“ Podle toho, jak si zařádili v minulých dnech na půlstoletých koncertech ve strašnické Barikádovně a Vagonu na Národní třídě, je to svatá pravda. Vidět a slyšet hrát spolu Jandu a Stivína po 50 letech v Manciniho suitě Peter Gunn patří k zážitkům nesmrtelným.

  • Sputnici zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110849.jpg
  • „Předsputnici“ na řepné brigádě (říjen 1958) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110839.jpg
  • Sputnici v Lucerně zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110842.jpg
  • Zkoušky Sputniků (1960) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110846.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...