Žádná apokalypsa se ale nekonala, ba ani převrat, média se naopak kupodivu shodla na „dobrých volbách“. Znovu se ukázalo, že králem komunální sféry jsou místní sdružení a nezávislí kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu z více než 62 tisíc zastupitelských mandátů. Odklon od tradičních politických stran (s výjimkou ČSSD, jež zabodovala na radnicích i v prvním kole senátních voleb) potvrdily klesající zisky mandátů ODS, KSČM i napůl zmrtvýchvstalé KDU-ČSL. Zelení se téměř vytratili, jejich necelých 160 zastupitelů svědčí o postupující krizi. Očekávání nesplnily ani nové strany vládní koalice: Věci veřejné ztratily i zastoupení na pražském magistrátu (aniž výrazněji uspěly jinde) a TOP 09, která v hlavním městě podle očekávání zvítězila, mimo Prahu své ambice určitě nenaplnila. Minimální zisky zaznamenaly SNK – Evropští demokraté, Starostové a nezávislí, Zemanovci i Suverenita Jany Bobošíkové. Propadl Pravý blok a úplně pohořela i donedávna hojně medializovaná Dělnická strana sociální spravedlnosti.
Zajímavé jsou a ještě budou mocenské šachové partie na radnicích velkých měst. Přestože ČSSD získala ve 13 z 24 statutárních měst nejvíce mandátů, ještě nemusí všude hrát prim. Příkladem může být Brno, kde hrozí sociálním demokratům odveta za poslední volby, kdy vítěznou ODS vyšachovala narychlo dohodnutá koalice ČSSD se zelenými, lidovci a stranou Brno 2006. Tentokrát se lidovci naopak mohou přidat k ODS a TOP 09 a v opozici skončí vítězná ČSSD – i kdyby se dohodla s komunisty. Navlas stejně a se stejnými figurami už dopadla rošáda v Olomouci. Velkou neznámou jsou Pardubice a Hradec Králové, kde velmi záleží na postoji místních sdružení, která získala okolo 30 % mandátů. A zatímco v Ostravě se schyluje ke společnému vládnutí vítězné ČSSD s druhou ODS, tak jako tomu bylo doposud, v Kolíně naopak dosud vládnoucí ODS jde do opozice spolu se sociálními demokraty.
K ohlašovanému vyrovnání sil mezi pravicí a levicí vizuálně došlo, ale nikoli v míře, jakou si levice přála. Svou roli vedle programového propojení s TOP 09 samozřejmě sehrálo i rozprostření méně populárních politiků ODS na kandidátky jiných volebních subjektů. Pravicovou variantou bez ODS je např. výsledek voleb na radnici v Českých Budějovicích, kde se primátorem zřejmě znovu stane bývalý občanský demokrat, odpůrce „kmotrovské“ praxe ODS a proto sesazený primátor. Ale i na pražském magistrátu pod tlakem vítězné TOP 09 patrně dojde k přehodnocení funkčního zařazení zastupitelů ODS, spojených s málo transparentními postupy. I přesto některá média soudí, že Nečasova strana byla volbami málo potrestána a prorokují ODS ještě další propad.
To se samozřejmě ukáže hned o víkendu, kdy se rozhodne o nadpoloviční většině v Senátu. Levici by k většině stačilo, kdyby uspělo deset senátorů sociální demokracie. ČSSD už se nechala slyšet, že získá-li senátní většinu, zabrzdí úsporné vládní reformy. K hladkému prosazení návrhů směřujících ke snížení státního dluhu by kandidáti vládní koalice potřebovali vyhrát ve všech 21 senátních obvodech, kde se do druhého kola probojovali. Ve čtyřech případech mají mandáty jisté, neboť proti sobě stojí zástupci ODS a TOP 09. Bude důležité, jak se zachovají voliči nestraníků a různorodí (i bývalí) ideoví spojenci ODS. Zatímco s jejich podporou může ODS spíše počítat, konkurenční ČSSD takové zastánce (kromě komunistů a zelených) nemá. Rozhodující ovšem bude, zda k volebním urnám zítra a pozítří přijde více stoupenců neutahování opasků, nebo více přátel nezadlužené budoucnosti.
