Volby: ještě nějaké překvapení?

Měsíc před volbami to vypadalo na blížící se katastrofu. Poštovní schránky přecpané politickými tiskovinami, od nejskromnějších po nejluxusnější na křídovém papíře, a ještě se to válelo všude okolo, hotová erupce papírové sopky. Ulice, dálnice, silnice, pole i louky oblepené od shora dolů portréty, či spíše karikaturami, „nejlepších, nejúspěšnějších a nejdůvěryhodnějších“ politiků, slibujících všechno všem. Lidičkové upevňující vysoko na obloze megabillboardy s protřelými politickými tvářemi vypadali uboze jako mravenečci. Kdoví, jestli tihle mravenečci v pátek a sobotu odvolili; voličů, co neměli odvahu nebo ztratili chuť, bylo přes polovinu.

Žádná apokalypsa se ale nekonala, ba ani převrat, média se naopak kupodivu shodla na „dobrých volbách“. Znovu se ukázalo, že králem komunální sféry jsou místní sdružení a nezávislí kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu z více než 62 tisíc zastupitelských mandátů. Odklon od tradičních politických stran (s výjimkou ČSSD, jež zabodovala na radnicích i v prvním kole senátních voleb) potvrdily klesající zisky mandátů ODS, KSČM i napůl zmrtvýchvstalé KDU-ČSL. Zelení se téměř vytratili, jejich necelých 160 zastupitelů svědčí o postupující krizi. Očekávání nesplnily ani nové strany vládní koalice: Věci veřejné ztratily i zastoupení na pražském magistrátu (aniž výrazněji uspěly jinde) a TOP 09, která v hlavním městě podle očekávání zvítězila, mimo Prahu své ambice určitě nenaplnila. Minimální zisky zaznamenaly SNK – Evropští demokraté, Starostové a nezávislí, Zemanovci i Suverenita Jany Bobošíkové. Propadl Pravý blok a úplně pohořela i donedávna hojně medializovaná Dělnická strana sociální spravedlnosti.

Zajímavé jsou a ještě budou mocenské šachové partie na radnicích velkých měst. Přestože ČSSD získala ve 13 z 24 statutárních měst nejvíce mandátů, ještě nemusí všude hrát prim. Příkladem může být Brno, kde hrozí sociálním demokratům odveta za poslední volby, kdy vítěznou ODS vyšachovala narychlo dohodnutá koalice ČSSD se zelenými, lidovci a stranou Brno 2006. Tentokrát se lidovci naopak mohou přidat k ODS a TOP 09 a v opozici skončí vítězná ČSSD – i kdyby se dohodla s komunisty. Navlas stejně a se stejnými figurami už dopadla rošáda v Olomouci. Velkou neznámou jsou Pardubice a Hradec Králové, kde velmi záleží na postoji místních sdružení, která získala okolo 30 % mandátů. A zatímco v Ostravě se schyluje ke společnému vládnutí vítězné ČSSD s druhou ODS, tak jako tomu bylo doposud, v Kolíně naopak dosud vládnoucí ODS jde do opozice spolu se sociálními demokraty.

K ohlašovanému vyrovnání sil mezi pravicí a levicí vizuálně došlo, ale nikoli v míře, jakou si levice přála. Svou roli vedle programového propojení s TOP 09 samozřejmě sehrálo i rozprostření méně populárních politiků ODS na kandidátky jiných volebních subjektů. Pravicovou variantou bez ODS je např. výsledek voleb na radnici v Českých Budějovicích, kde se primátorem zřejmě znovu stane bývalý občanský demokrat, odpůrce „kmotrovské“ praxe ODS a proto sesazený primátor. Ale i na pražském magistrátu pod tlakem vítězné TOP 09 patrně dojde k přehodnocení funkčního zařazení zastupitelů ODS, spojených s  málo transparentními postupy. I přesto některá média soudí, že Nečasova strana byla volbami málo potrestána a prorokují ODS ještě další propad.

To se samozřejmě ukáže hned o víkendu, kdy se rozhodne o nadpoloviční většině v Senátu. Levici by k většině stačilo, kdyby uspělo deset senátorů sociální demokracie. ČSSD už se nechala slyšet, že získá-li senátní většinu, zabrzdí úsporné vládní reformy. K hladkému prosazení návrhů směřujících ke snížení státního dluhu by kandidáti vládní koalice potřebovali vyhrát ve všech 21 senátních obvodech, kde se do druhého kola probojovali. Ve čtyřech případech mají mandáty jisté, neboť proti sobě stojí zástupci ODS a TOP 09. Bude důležité, jak se zachovají voliči nestraníků a různorodí (i bývalí) ideoví spojenci ODS. Zatímco s jejich podporou může ODS spíše počítat, konkurenční ČSSD takové zastánce (kromě komunistů a zelených) nemá. Rozhodující ovšem bude, zda k volebním urnám zítra a pozítří přijde více stoupenců neutahování opasků, nebo více přátel nezadlužené budoucnosti.

  • Sčítání hlasů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2028/202791.jpg
  • Volební urna autor: Luboš Pavlíček, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2028/202744.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...