Křesťané v zemích třetího světa byli v posledním roce cílem 75 procent nábožensky motivovaných násilných útoků. Na konci října zmasakrovali islamisté v syrskokatolickém chrámu v Bagdádu téměř 60 Iráčanů (viz blog „Co si mohou dovolit jen islamisté“). V Nigérii usmrtila série výbuchů na Štědrý den několik desítek věřících (k útokům se přihlásila islámská sekta Boko Haram). Na Nový rok došlo v egyptské Alexandrii k bombovému atentátu na kostel, při němž zemřelo 23 lidí. Egyptská vláda z útoku obvinila islamistickou palestinskou organizaci Armáda islámu. Ta to odmítla, a když papež Benedikt XVI. vyzval muslimské země, aby důsledněji chránily křesťanské menšiny, prohlásil to Egypt za „nepřijatelné vměšování do vnitřních záležitostí“(!) a odvolal svého velvyslance ve Vatikánu. Mezinárodní reakce na stupňující se protikřesťanský teror se však už nedaly zastavit. Jednou z nejvýznamnějších akcí byl apel europoslanců Evropské lidové strany, aby vysoká představitelka EU pro zahraniční věci baronka Ashtonová podnikla konkrétní kroky a vytvořila evropskou strategii na obranu křesťanských komunit a svobody náboženství. „Útok na náboženské menšiny je útokem na lidská práva a EU musí striktněji vyžadovat po třetích zemích garance dodržování náboženské svobody,“ řekla ve Štrasburku europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová.
Také v Česku se na obranu pronásledovaných křesťanů ozvala veřejnost, organizují se petice a apely. Svůj nesouhlas s přehlíživým postojem politiků, lidskoprávních organizací a médií k sílícímu teroru proti křesťanům přišlo minulý týden na pražské Václavské náměstí vyjádřit na 200 převážně mladých lidí a rodičů s dětmi. Akci podpořili nejen pražský arcibiskup Dominik Duka s biskupem Václavem Malým, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, ředitel Občanského institutu Roman Joch a předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík, ale také představitelé židovské komunity a zástupci České evangelikální aliance a Konzervativní strany. „Považuji za svou povinnost, abych byl tam, kde se upozorňuje na bolest a utrpení lidí. Víme, že biblický svět je totožný s mapou demokratického světa. Je zapotřebí říci, že je nutná naše solidarita s těmi, kteří jsou pronásledováni, a není to jenom šikana, je to skutečně pronásledování krvavé a můžeme říci i určitá forma plánované likvidace formou genocidy,“ uvedl arcibiskup Duka.
Spisovatel a člen Židovské liberální unie Benjamin Kuras v této souvislosti upozornil, že úplně stejně jako věřící jsou ohroženi i lidé nevěřící. „Největším kolaborantem se zlem je lidská lhostejnost,“ zdůraznil Kuras a připomenul i trpké poučení z doby nacismu: „Přišli pro socialisty, tak jsem se o to nestaral, nebyl jsem socialista; pak přišli pro židy, také jsem se o to nestaral; přišli pro katolíky, katolíkem nejsem, ale když přišli pro mě, nebyl už nikdo, kdo by mě bránil.“
Veřejnoprávní média věnují žádostem o pomoc pronásledovaným křesťanům žádnou nebo jen minimální pozornost. O otevřeném dopise Pavla Bělobrádka, jímž vyzval ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga k organizování pomoci na našich zastupitelských úřadech, informovaly pouze Parlamentní listy.cz. „Naše země prokázala, že je schopná pomáhat disidentům na Kubě, v Číně, v Barmě a v dalších nedemokratických zemích. Trpící křesťané jsou také disidenty a zaslouží si ze strany České republiky stejnou pomoc,“ apeloval na ministra předseda KDU-ČSL. A ministrova odpověď? „Česká republika se tradičně zasazuje o lidská práva ve světě a bude i nadále, a to ať už jsou oběťmi pronásledování křesťané nebo Židé, cikáni, eskymáci či kdokoli jiný,“ sdělil Schwarzenberg serveru Aktuálně.cz. Tento způsob odpovědi se jeví být poněkud náměsíčný; pokud ministr státu v centru křesťanské Evropy neví nebo ignoruje, že bombové atentáty v současnosti nejsou páchány ani na eskymáky, ani na Romy či Židy, ale na mírumilovné křesťany, pak je ve své funkci zbytečný i nebezpečný (ostatně to prokázal už v kauze uznání nezávislosti Kosova, když nerespektoval deklaraci RB OSN ani dokumenty KBSE a žoviálně prohlásil, že se si pro rozumy zajede do Bruselu).
Na politiky a obhájce lidských práv se obracejí občané ČR také prostřednictvím petice, v níž požadují, aby „věnovali více pozornosti“ sílícímu pronásledování křesťanů a „neváhali intervenovat ve prospěch pronásledovaných, poskytovat jim pomoc a v případě potřeby i bezpečí azylu“. Samozřejmě budeme se zájmem sledovat, jak se v pomoci postiženým angažují čeští i zahraniční adresáti výzev, včetně „vtipného“ knížete Schwarzenberga a starostlivé baronky Ashtonové.
