Děti nade vše (aspoň v Turecku)

Turecko každoročně slaví v dubnu (23. 4.) Den dětí. Původně bylo toto datum sice svátkem, který připomíná suverenitu Turecka, tedy dnem, kdy se poprvé sešel první turecký parlament, ale později věnoval turecký stát tohle výročí dětem. Jsou to přece právě ony, kdo tvoří budoucnost národa. O těchto oslavách už jsem na blogu psala, dnes chci dětského dne využít trochu jinak. Podělit se o zážitky ohledně výchovy a života tureckých dětí.

Turci děti milují. Ale pozor, není to jen nějaká fráze, o které si každý druhý čtenář řekne, že v tom přece nemůžou být Turci zvláštní, protože děti má přece rád každý. V Turecku je to ale oproti naší zemi zcela jiné. Kdo kdy Turecko navštívil, určitě si všiml další typické vlastnosti – místní jsou velmi přátelští a pohostinní, i když to možná nejednomu Čechovi přijde spíš podezřelé. Ve většině případů to ale myslí vážně, a pokud vás pozvou na čaj nebo oběd, není za tím nic jiného. A od jejich přátelskosti je to už jen krůček k oné zmiňované lásce k dětem – a to nejen k vlastním. 

Turecké děti jsou samozřejmě hlavně pro své rodiče „vším“. Malými polobohy jsou ale i pro vzdálenější příbuzné, rodinné známé nebo například obsluhu v restauraci. Okolo dětí se točí celý svět, což je pro ně samotné určitě lichotivé a umožňuje jim to dělat to, co si zrovna zamanou. Můžu říct, že jsem zatím nenarazila na rozmrzelé rodiče, pokřikující na veřejnosti na své ratolesti, natož aby třeba své děti plácli po zadku. Děti se našincům proto mohou zdát rozmazlené, ale co je špatného na tom, když v parku běhají sem a tam a nepochodují spořádaně vedle kočárku? Řekla bych, že by bylo spíš zvláštní předpokládat, že dvouleté nebo tříleté dítě bude poslušně sedět u stolu v restauraci a chovat se jako dospělý. Tak to zkrátka není, Turci to vědí a chovají se podle toho. Když už jsme u toho příkladu s restaurací, zdejší číšníci bývají většinou i takovými pány na hlídání. Častokrát přijdou ke stolu, kde vidí řádící dítě, vezmou ho do náručí (většinou se ani neptají rodičů, těm to nevadí a spíš to vnímají jako pomoc než jako možné nebezpečí) a na několik minut se vytratí – buď do dětského koutku, kterých je tu hojně, anebo zkrátka jen tak na obhlídku podniku. 

Často se stává, že pokud jdete s malým dítětem po ulici, lidé se zastavují, začnou na něj mluvit „dětskou řečí“ a dokonce vaše dítě i pohladí nebo tzv. štípnou ve tváři. Pro choulostivé matky ochranitelky bývá to, že na jejich mimino sahá někdo naprosto cizí, dost šokující, ale turecké matky jsou na to zvyklé. Děti jako by tady patřily nejen rodičům samotným, ale všem. 

I když se i v Turecku časy mění a ženy se emancipují, velká část z nich ještě stále zůstává doma a po celý život plní roli ženy v domácnosti. A automaticky se to od nich ještě stále očekává. Vlastně každá má turecká konverzace s neznámým člověkem začíná vždy stejně následujícími otázkami: Odkud jste? Co dělá váš manžel? Máte děti? To, že i já bych mohla mít zaměstnání, vlastně nikoho na začátku ani nenapadne. A proto si říkám, že i odtud zřejmě pramení ta někdy až přehnaná pozornost vůči dětem. Ony jsou trochu sarkasticky řečeno výsledkem jejich práce, právě okolo dětí se točí mnohokrát celý život tureckých žen v domácnosti. 

Pak je tu ještě druhá stránka života tureckých dětí. Těch, které neměly tolik štěstí, těch, které se potulují ulicemi a žebrají drobné od turistů, nebo se snaží prodávat drobnosti, jako jsou papírové kapesníčky a kytky. Nebo těch, které už od útlého věku pracují nebo jsou v případě dívek za peníze provdávány za starší muže. O tom ale někdy příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...