Jedním z těchto závodů je právě přeplavání Bosporu ve směru z Asie do Evropy a v době jeho konání je na několik hodin část Bosporu uzavřena pro lodní provoz. Celá trasa má délku 6,5 km a řídí se vodními proudy – jak jinak. Ty bosporské jsou velmi silné, mají různé směry a jejich rychlost je mezi 2,5 až 7 km/hod. Pokud s nimi plavci počítají a využijí je, mohou velmi pomoci. Závod trvá dvě hodiny, je velmi dobře organizován a na doprovodná plavidla je velký spoleh – vše je zaštítěno Tureckým olympijským výborem. Pořádá se od roku 1989, kdy startovalo 68 plavců. Dnes se jej účastní i handicapovaní, i cizinci, letos jich bylo přes 1 200 a v první polovině výsledků jsem objevila i jedno české jméno. Pokud se nesnažíte být první – a výhercem je jistě každý, kdo doplave do cíle „po svých“ – lze se uvolnit, nechat se unášet proudem a kochat se nádherou průlivu. Je ovšem třeba mít dost sil „přetlačit“ proud u startu i u cíle, abyste se dostali k hlavnímu toku a pak z něj. Nemýlím-li se, je to jediný interkontinentální plavecký závod, přitom v krásném historickém prostředí města, které je jednou z kolébek světové kultury.
Na bulharském pobřeží je plaveckých maratonů během letních prázdnin hned několik a jsou otevřeny nejen místním. Informace bývá sice v bulharštině, ale není problém si je vyhledat na sociálních sítích a nadšenci z jejich skupin vám vše potřebné vysvětlí.
U Sozopolu je trasa 2 km, bez věkového omezení. Tradičně se tam plave i k ostrovu Sv. Ivana – cca 1,5 km.
Od loňského roku se v červenci pořádá plavecký maraton Mesembria z pobřežního městečka Sv. Vlas do turisticky velmi známého Nesebru, kde si trasu na vzdálenost 5,9 km mohou vyzkoušet plavci od 14 let.
Maraton Apolonia mezi Pomoriem a Sozopolem je pro profesionály, měří 16 km a bude letos v září.
Na severním pobřeží je plavecký maraton jeden, ovšem nejstarší a s největší účastí: Galata – Varna. Koná se každoročně v první srpnovou neděli, letos 5. srpna. Galata je mys jižně od Varny, viditelný z celé městské pláže i v noci, kdy na něm bliká maják: třikrát – pauza, třikrát – pauza, nedá se přehlédnout. Závodníky tam převezou pořadatelé z přístavu a plave se pak od mysu podél městské pláže až k druhému z menších mol na sever od ní. Vzdušnou čarou 4,4 km, ve skutečnosti samozřejmě více. Poprvé se startovalo v roce 1939, letos se bude plavat po dvaasedmdesáté. Účastníků bývá zhruba 250, většinou Bulharů, podle pravidel od věku 12 let. Nejrychlejší se mohou chlubit časem okolo 50 minut, ale šanci zvládnout celou vzdálenost vlastními silami mají všichni, kteří dorazí do cíle do 90 minut po vítězi.
Spojit dovolenou na pláži s výkonem, který v člověku probudí pocit, že přeplaval kus moře a překonal jeho proudy, že zvítězil nad leností, kterou v každém probouzí zdejší velmi vysoké (letos zejména) letní teploty je jistě příjemné. „Jak bylo v Istanbulu?“ „Fajn, dokonce jsem přeplaval Bospor!“ nebo „Jé, vy jste se opálila, já bych na pláži jen tak ležet nedokázala!“ „Já neležela, já přeplavala půlku Varněnského zálivu…“ To není špatné, nemyslíte?
