Přeplavat Bospor

Léto v plném proudu, teplota Černého moře u bulharského pobřeží šplhá k neosvěžujícím osmadvaceti stupňům, o pár stovek kilometrů dále na jihovýchod se vesele potí Istanbul. Začínají mi chodit dopisy od přátel, kteří jsou v tahu, tedy na prázdninách – a hned několik se jich chlubí přeplaváním Bosporu. Za běžného provozu by to byl riskantní podnik, průliv mezi Černým a Marmarských mořem je frekventovanou vodní cestou – nákladní i osobní lodě, tankery, lodičky, loďky, bárky, vodní taxi, vyhlídkové parníčky atd. atd. Ovšem stejně jako na běžecké maratony v nejrůznějších městech světa se i na různé plavecké maratony sjíždí čím dál víc profesionálů i amatérů.

Jedním z těchto závodů je právě přeplavání Bosporu ve směru z Asie do Evropy a v době jeho konání je na několik hodin část Bosporu uzavřena pro lodní provoz. Celá trasa má délku 6,5 km a řídí se vodními proudy – jak jinak. Ty bosporské jsou velmi silné, mají různé směry a jejich rychlost je mezi 2,5 až 7 km/hod. Pokud s nimi plavci počítají a využijí je, mohou velmi pomoci. Závod trvá dvě hodiny, je velmi dobře organizován a na doprovodná plavidla je velký spoleh – vše je zaštítěno Tureckým olympijským výborem. Pořádá se od roku 1989, kdy startovalo 68 plavců. Dnes se jej účastní i handicapovaní, i cizinci, letos jich bylo přes 1 200 a v první polovině výsledků jsem objevila i jedno české jméno. Pokud se nesnažíte být první – a výhercem je jistě každý, kdo doplave do cíle „po svých“ – lze se uvolnit, nechat se unášet proudem a kochat se nádherou průlivu. Je ovšem třeba mít dost sil „přetlačit“ proud u startu i u cíle, abyste se dostali k hlavnímu toku a pak z něj. Nemýlím-li se, je to jediný interkontinentální plavecký závod, přitom v krásném historickém prostředí města, které je jednou z kolébek světové kultury.

Na bulharském pobřeží je plaveckých maratonů během letních prázdnin hned několik a jsou otevřeny nejen místním. Informace bývá sice v bulharštině, ale není problém si je vyhledat na sociálních sítích a nadšenci z jejich skupin vám vše potřebné vysvětlí.

U Sozopolu je trasa 2 km, bez věkového omezení. Tradičně se tam plave i k ostrovu Sv. Ivana – cca 1,5 km.

Od loňského roku se v červenci pořádá plavecký maraton Mesembria z pobřežního městečka Sv. Vlas do turisticky velmi známého Nesebru, kde si trasu na vzdálenost 5,9 km mohou vyzkoušet plavci od 14 let.

Maraton Apolonia mezi Pomoriem a Sozopolem je pro profesionály, měří 16 km a bude letos v září.

Na severním pobřeží je plavecký maraton jeden, ovšem nejstarší a s největší účastí: Galata – Varna. Koná se každoročně v první srpnovou neděli, letos 5. srpna. Galata je mys jižně od Varny, viditelný z celé městské pláže i v noci, kdy na něm bliká maják: třikrát – pauza, třikrát – pauza, nedá se přehlédnout. Závodníky tam převezou pořadatelé z přístavu a plave se pak od mysu podél městské pláže až k druhému z menších mol na sever od ní. Vzdušnou čarou 4,4 km, ve skutečnosti samozřejmě více. Poprvé se startovalo v roce 1939, letos se bude plavat po dvaasedmdesáté. Účastníků bývá zhruba 250, většinou Bulharů, podle pravidel od věku 12 let. Nejrychlejší se mohou chlubit časem okolo 50 minut, ale šanci zvládnout celou vzdálenost vlastními silami mají všichni, kteří dorazí do cíle do 90 minut po vítězi.

Spojit dovolenou na pláži s výkonem, který v člověku probudí pocit, že přeplaval kus moře a překonal jeho proudy, že zvítězil nad leností, kterou v každém probouzí zdejší velmi vysoké (letos zejména) letní teploty je jistě příjemné. „Jak bylo v Istanbulu?“ „Fajn, dokonce jsem přeplaval Bospor!“ nebo „Jé, vy jste se opálila, já bych na pláži jen tak ležet nedokázala!“ „Já neležela, já přeplavala půlku Varněnského zálivu…“ To není špatné, nemyslíte?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...