Kličkův dobře mířený UDAR

„Nestoupejte znovu na stejné hrábě!“ varuje Kličko ostatní ukrajinské opoziční síly a moc dobře ví proč. Do parlamentních voleb na Ukrajině sice zbývá už méně než týden, ale Báťkivština (Sjednocená opozice) stále ještě mluví o tom, že je potřeba se spojit. A důvodem je právě neustále unikající Vitalij Kličko a jeho strana UDAR, která Báťkivštinu (15 %) dokonce podle některých průzkumů veřejného mínění předskočila a v závěru kampaně se dostala na druhé místo (16 %), hned za vládní Stranu regionů (23 %). A zatímco jedni se hádají a trumfují v tom, kdo je tu větší opozičník, Strana regionů se směje.

Z dříve podceňovaného UDARu se totiž na ukrajinské politické scéně stal velký hráč a tak se mu přirozeně dostává kritiky ze všech stran. Kličko, kterého dokonce zpočátku, jako konkurenta Báťkivštiny, nenápadně podporovala i Strana regionů, přerostl přes hlavu i jí, a tak se ho snaží všemožně zdiskreditovat. Na televizních obrazovkách se objevila antikličkovská kampaň typu „Mám rád box, ale volit budu Stranu regionů“, čímž se Regionlové snaží říct, že Kličko je možná dobrý sportovec, ale ne politik. A premiér Mykola Azarov mu rovnou doporučil, že by měl ještě potrénovat a zkusit si nejdříve starostovat například nějakému městečku.

Z takových zoufalých výroků si Kličko těžkou hlavu dělat nemusí. Co je ale daleko problematičtější, je vztah UDARu a Sjednocené opozice. Nelze jim sice upřít, že se dokázali dohodnout alespoň na několika společných kandidátech v jednomandátových obvodech, jenže až úplně na poslední chvíli. Z euforie ale vystřízlivěli doslova za pět minut a hádky se vrátily jako bumerang. Neschopnost spolupracovat ani v době, kdy mají jednoho jasně definovaného společného nepřítele, je neveselá, do budoucna nebezpečná, ale její vysvětlení není bohužel zase tak těžké najít.

Báťkivština sice Klička srdceryvně vyzývá k podpisu koaliční dohody ještě před volbami, ale zároveň myslí do budoucna a tam už Kličko figuruje jako konkurent. Báťkivština a UDAR sbírají totiž hlasy hlavně v západních a centrálních oblastech Ukrajiny. Nepřipojení se k oné koalici prý automaticky znamená, že Kličkovci jsou zrádci, nechovají se státnicky, jsou napojeni na oligarchy a jsou potenciálním kukaččím hnízdem – tedy hnízdem budoucích přeběhlíků, kteří mají Straně regionů pomoci k vytvoření většiny v parlamentu. Nacionalistická Svoboda, která se nejspíše do parlamentu také dostane, a kterou v očích voličů legitimizovala zejména spolupráce s Báťkivštinou, rovnou UDAR označila za největší zklamání voleb.

Vitalij Kličko, boxer a v politice úspěšnější ze dvou světově proslulých sportovců, kteří obohatili ukrajinskou předvolební kampaň (oním druhým je Andrij Ševčenko, více zde), se sice nemůže pochlubit zrovna výrazným programem (boj proti korupci a podpora evropské integrace nejsou zrovna objevná hesla), ale má charisma a hlavně, chová se normálně, což je na Ukrajině hned všem podezřelé.

Od Klička neslyšíte, že by někoho pomlouval, nemáte pocit, že by intrikoval a jeho preference rostou i bez toho. Vitalij Kličko vystupuje sebevědomě, ale ne agresivně, zásadně odmítá povolební spolupráci se Stranou regionů nebo jejich filiálkou, Komunistickou stranou Ukrajiny. Naopak několikrát jasně prohlásil, že chce spolupracovat s opozicí, ale že před volbami se žádného podepisování předvolebních koaličních dohod účastnit nehodlá.

Kličko je zaprvé sportovec, a tím rozhodně nechci říct, že hlupák (což je asi i to první, co většinu lidí napadne a právě toho se Strana regionů snaží využít), ale ví, co to znamená bojovat až do konce. Prvně volby, pak jednání o koalici. Běžná praxe, alespoň podle Klička, který si evidentně osvojil nějaké evropské návyky (žil v Německu) a nehodlá se s nikým paktovat. Prostě už několikrát řekl, že se Stranou regionů ne a s opozicí ano, ale až po volbách. A nechápe, co na tom ostatní nechápou. To, že za jeho postojem je cítit, že po volbách by mohl podmínky v koalici diktovat právě on, je naprosto legitimní.

Dobrý sportovec samozřejmě vůbec neznamená dobrý politik, v tom má premiér Azarov nesporně pravdu. A i Kličko bude muset ještě přesvědčit o tom, že jeho úspěch není založen jen na zoufalosti ukrajinských voličů, kteří nevědí, komu věřit, nebo šťastné ruce při výběru manažerů předvolební kampaně. Jeho obrovskou devizou je, že není zapleten do žádných korupčních skandálů a nikdo ho z nich ani podezírat nemůže. Kličko boxoval a vyboxoval si celkem dost na to, aby mohl říct, že mu v politice nejde o peníze.

Ukrajinští politici se sportovcům v politice tak trochu vysmívají, na Kličkově příkladě se ale v plné nahotě ukázala jejich bída. A z Kličkových, zatím dobře mířených UDARů, mají oprávněný strach.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...