USA nevěří mně a já nevěřím Spojeným státům

Sešla se Loya Jirga – afghánští poslanci, které Kábulský rozhlas v předvečer jejich čtvrtečního zasedání označil za bolestné svědomí celé země. Mají schválit afghánsko-americkou dohodu, kterou velká většina z nich dosud neviděla. Bude o ní rozprava. Americké jednotky by měly v příštím roce odejít – ale tomu v zemi věří málokdo. Ve smlouvě, která probírá jejich status je řada článků, které Afghánci považují za ponižující. A nejen Afghánci, stejný názor na to mají i v Pákistánu a do značné míry v Indii.

Když tento dokument prezident Karzáí velkému shromáždění předložil, doprovodil to slovy: „Nevěřím Spojeným státům a USA nevěří mně.“ - Je to zajímavé prohlášení. V kontextu dalších slov si lze vybrat. Může to znamenat: „Proto, abychom nedůvěru překonali, uzavřeme tuto smlouvu.“ nebo: „Je čas, abychom uzavírali právě tuto smlouvu?“ Přitom afghánská vláda i prezident dobře znají mezinárodní stanoviska. Konzultací bylo mnoho – od konce září až dodnes. Přijetí smlouvy doporučuje nejen Evropa (EU), ale i Čína a Rusko. Pakistánské skřípání zubů nad celou situací v regionu bere Kábul jako zadržený dech svého východního souseda a něco jako „ano-ne“. Irán je vysloveně proti.

V obrovském sále, který snímaly televizní kamery al Džazíry, čínské a ještě několika dalších televizí, vládlo ticho. Karzáí patří k nejzkušenějším politikům své země. Loni v interview pro indická media si přisvojil titul „syn hor Hindúkuše, kterému krvácí srdce stejně jako jeho zemi po řadu generací.“ Jeho parlamentní projev může Západ překvapit nejednoznačností; ale jen ty, kteří neznají způsob, jak se tady takové úmluvy, smlouvy a dohody už celá století dělají. A že vždy ty nejlepší smlouvy byly nepsané - „na čestné slovo“. Trvaly většinou stejně dlouho (či stejně krátce) jako ty psané. Neměl snad už v dávných časech čínský generál Fu pravdu svou příslovečnou doktrínou, že dohody fungují jen po tu dobu, dokud na jedné straně nevznikne nová síla, schopná vytvořit jiné nové poměry? Nu, a do té doby ať se uzavírají smlouvy, vnitřně pevné či křehké – přesně podle momentálních okolností. Tak je to i dneska v Kábulu.

Příští rok v dubnu si mají Afghánci zvolit nového prezidenta. O vrcholný úřad má zájem tucet osobností. Všichni jsou to lidé, kteří mají silné zázemí ve své provincii, ale nikdo není a zřejmě v nynějším období ani nedokáže být (podle indického listu Deccan Herald) celoafghánsky zakotven.

Hámid Karzaj
Zdroj: ČT24

Karzáí teď hraje svoji hru, a ačkoliv umí hodně rozzlobit protihráče při jednání s americkými delegacemi (byli to generálové, státní podtajemníci a párkrát i Hillary Clintonová) nejvíc mu záleží, aby byl jako „svůj“ patřičně vnímán desítkami nejvýznamnějších afghánských šejchů a warlordů a jejich synů z provincií. Bojuje proti názoru mnohých, že zemi prodal zámořským pánům. Nelze zapomínat, že se Afghánci naučili vnímat svou zem jako jablko sváru mezi Ruskem (a po více než půlstoletí SSSR) a Británií a posléze USA.

Teď, kdy globalizační éra rozdává jinak karty v celé Asii, kdy sílí Čína i Indie, Afghánci zjišťují, že čas hraje pro ně – a po desetiletích bojů nebudou pospíchat na konečné účtování. Prostě si počkají. Letošní úroda opia je obrovská – a místní bossové na ní vydělají víc, než co jim slibuje pomoc západního světa. Televizní záběry, že vojáci (místní i zahraniční) mačetami stínají makové hlavice, budí iluzi boje proti drogovým plantážníkům. Ale moc toho udělat nedokáží. Letošní sklizeň strašné drogy bude asi na210 000 hektarech. Hodně afghánských drogových emíru si na svých kontech v Kataru či přímo ve Švýcarsku připíše nejeden milion.

Karzáí svým výrokem o nedůvěře k USA možná dost zabodoval. Ztratit nemohl nic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...