Počet účtů na sociální síti Facebook, ke kterým získala tajně přístup poradenská společnost Cambridge Analytica (CA), byl mnohem vyšší než doposud zmiňovaných 87 milionů. Vyplývá to z písemného vyjádření bývalé ředitelky podnikového rozvoje CA Brittany Kaiserové a její následné výpovědi před výborem britského parlamentu. Tam měl ve středu vypovídat také bývalý šéf CA Alexander Nix, ten ale oznámil, že nedorazí.
Počty využitých účtů nejsou konečné. Cambridge Analytica prý čerpala data vícero cestami
Zatím se v souvislosti s analytickou firmou vědělo pouze o získání dat z Facebooku prostřednictvím osobnostního kvízu psychologa Aleksandra Kogana. Kaiserová ale britským zákonodárcům vypověděla, že firma měla vícero podobných informačních zdrojů, informoval web deníku The Guardian.
„Neznám podrobnosti těchto dotazníků nebo to, jak byla data získána a zpracovávána. Ale domnívám se, že je takřka jisté, že počet uživatelů, jejichž data byla využita podobnými cestami jako v případě Kogana, je mnohem vyšší než 87 milionů,“ řekla Kaiserová s tím, že součástí těchto aktivit byly kromě CA i oddělené společnosti a kampaně.
Data měl lapat sexuální kompas i hudební kvíz
„V obecném slova smyslu vím o široké škále dotazníků, které byly vytvořeny CA nebo jejími partnery, obvykle s facebookovým přihlášením,“ uvedla Kaiserová v písemném prohlášení pro poslance. Konkrétně pak na půdě parlamentu jmenovala dvě aplikace vyvinuté pro sběr dat, o kterých hovořila jako o „sexuálním kompasu“ a „hudební verzi“ kvízu.
Na otázku předsedy výboru britského parlamentu pro kulturu, média a sport Damiana Collinse, zda bylo účelem kvízů přes přihlášení uživatelů prostřednictvím Facebooku získávat data o profilech, odpověděla Kaiserová: „Domnívám se, že v prvé řadě bylo cílem kvízů toto, ano.“
Skandál kolem praktik Cambridge Analytica vypukl před měsícem, když The Guardian společně s deníkem The New York Times zveřejnily výpověď bývalého analytika CA Christophera Wylieho. Zprvu se hovořilo o nečestném přístupu k asi 50 milionům profilů, na začátku dubna pak Facebook informoval, že zasaženo bylo až 87 milionů účtů.
Cambridge Analytica se specializovala na politický marketing založený na vyhodnocování velkých objemů dat a pomáhala takto v předvolební kampani americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nebo kampani za vystoupení Británie z EU.
Ve středu měl v britském parlamentu vypovídat hlavní aktér celé kauzy – bývalý šéf CA Alexander Nix. Collins ale dnes oznámil, že Nix své vystoupení zrušil, což odůvodnil tím, že je objektem trestního vyšetřování britských úřadů. Podle Collinse ale není žádný právní důvod, který by Nixovi v zodpovězení otázek poslanců bránil.
České souvislosti
Ředitel sekce správní Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Prokeš v pořadu Devadesátka ČT24 na téma Facebook a jak zacházíme s daty uvedl, že úřad se na podnět zabývá podezřením na zneužití dat českých občanů společností Cambridge Analytica. „Hodnotíme způsoby využití dat, zda nebyl překročen zákonný limit v rozpracování osobních údajů,“ uvedl. Naznačil, že úřad prostřednictvím svých britských kolegů vznesl v této věci dotazy na Facebook.
K dosavadnímu přístupu Facebooku a jeho šéfa Marka Zuckerberga uvedl, že pouhá omluva nestačí a nedává zadostiučinění u tak velké firmy s takovou odpovědností.
K sílícímu volání po elektronizaci voleb Prokeš řekl, že bez předběžné a průběžné opatrnosti je velmi nezodpovědné. „Technologie nás mohou ovládnout. Neměli bychom podléhat jednostranným výkladům expertů, kteří s internetem vstávají a lehají“.
Analytik IT Petr Koubský si myslí, že u činnosti společnosti CA by se mělo hovořit spíše o využití dat, ne o zneužití. Ve většině případě s tím podle něj uživatelé souhlasili.
„Nejsem si jist, zda se tam něco protiprávního vůbec stalo. To je otázka, která se bude ještě dlouho řešit s nejednoznačným výsledkem“. Koubský také v pořadu podotkl, že pořád nevíme, zda CA něco ovlivnila.
V obecnější rovině řekl, že Facebook shromažďuje nesmírné množství údajů o chování každého z nás. Podle Koubského nejde ani tak o to, co tam píšeme a jaké fotky tam dáváme. Jde spíše o záznam toho, jak často to děláme , jestli to děláme z počítače nebo z mobilu, v jakých denních dobách, kdo jsou naši přátelé, jaké je naše sociální chování. Jde o chování i mimo Facebook, protože to si Facebook také dovede shromáždit.
Analytik dodal, že se z toho dá sestavit poměrně slušně fungující model chování jednotlivce a podle toho mu lze výběrově předkládat argumentaci, která právě jeho povede k tomu, aby si například koupil čokoládovou tyčinku nebo aby volil pána XY prezidentem země. Není to na sto procent zaručeno, ale může to posunout preference tím či oním směrem, uvedl Koubský.
Prokeš dodal, že Facebook ví i to, co jsme mu neřekli, protože si různá data zkombinuje. Záleží také na tom, jak s FB pracujeme. Podle Koubského by měl Facebook nyní zlepšit komunikaci (zjednodušit pravidla do pochopitelnější řeči) a přizpůsobit se podmínkám nových evropských pravidel ochrany soukromí (GDPR). „Nevíme, jak je s nimi v souladu,“ podotkl Koubský s tím, že to se nyní bude velmi pozorně sledovat.
Vedoucí Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství, fakulty dopravní ČVUT v Praze Václav Jirovský naznačil, že Facebook či CA se staly obětními beránky a že mnohé jiné firmy jsou horší. „Je to nafouknutá bublina a Facebook se stal její obětí“.
K celkovému stavu společnosti řekl, že se přesunula do virtuálního světa, se kterým neumí zacházet. A je jím zpracovávána a masírována. Virtualizace je nebezpečná svou plíživostí, uvedl. „Jsme v situaci, v jaké byla automobilová doprava na začátku minulého století, musíme se naučit chodit po přechodech, musíme se naučit řídit automobily, aby nás to poslouchalo, a ne abychom tím byli ohroženi,“ řekl.
„Když dáte na počítači delete soubor, ten soubor se nesmaže. … A stejným způsobem je to v celém virtuálním světě. Když Facebook vymaže svá data, vaše data, tak ony tam zůstanou. A je způsob, jak se k nim dostat,“ zdůraznil Jirovský. Současný stav nazval Orwell 2018.
Facebook může doplatit na rozpoznávání tváří
Facebooku také hrozí v Kalifornii hromadná žaloba a gigantické náklady. Slabým místem firmy má být služba, kterou zprovoznila na konci minulého roku. Paradoxně měla přispět k tomu, aby se uživatelé cítili bezpečněji.
Tzv. systém deepface dokáže díky analýze biometrických údajů stanovit něco jako jedinečný podpis obličeje a tváře rozpoznávat stejně dobře, jako samotní lidé. Uživatele Facebooku tak může mimo jiné upozornit, když někdo vystaví na celosvětové síti jeho fotografii – a nemusí ji ani otagovat.
„Nyní to budete vy, kdo bude mít plnou kontrolu nad vašimi fotografiemi na Facebooku a budete se moci rozhodnout, zda se na fotografii označíte,“ uváděl tehdy tuto službu člen vedení Facebooku Joaquin Candela.
Podle kritiků se ale naopak uživatelům kontrola vymyká z rukou. Firma údajně porušila americké právní předpisy, když biometrické údaje shromažďovala bez výslovného souhlasu zobrazených. Aby tomu uživatel zabránil, musí si nejdřív změnit nastavení účtu. To je automaticky nastavené na souhlas se zkoumáním fotek.
Facebook ovšem odmítá, že by měl platit nějaké škody. Naopak slibuje tvrdou právní bitvu a údajně věří v úspěch. Upozorňuje mimo jiné, že kvůli tvrdým právním regulacím od začátku spornou službu nenabízel v Evropě. Ve Spojených státech zase mají být všechny údaje smazány, jakmile si uživatel změní nastavení.