Před čtyřiadvaceti lety vznikla první webová stránka

Přesně před čtyřiadvaceti lety se fakticky zrodil World Wide Web. Šestého srpna byl den, kdy Angličan Tim Berners-Lee představil společnosti Usenet finální podobu projektu, který měl jednoduše propojit týmy vědců po celém světě a výrazně usnadnit sdílení informací mezi nimi. Právě tato událost dala vzniknout internetu tak, jak ho známe dnes.

Podobně jako u jiných objevů a vynálezů i u systému World Wide Web by bylo možné se přít, na který den připadá výročí jejich vzniku. Zaměstnanec Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Tim Berners-Lee totiž položil základy projektu již v roce 1989. Přišel s myšlenkou využití hypertextových odkazů ke sdílení informací mezi vědci, kteří pracovali na různých místech po celém světě. On sám již tento systém pro svoji potřebu používal. O rok později svou myšlenku ještě vylepšil za pomoci belgického inženýra informatiky Roberta Cailliau.

Finální podobu ale Berners-Lee představil až 6. srpna 1991 v elektronické zprávě zaslané společnosti Usenet, ke které přiložil i odkaz vedoucí k první webové stránce na světě. Služba www se tak poprvé dostala mezi veřejnost. V jejích počátcích ji ale používali pouze vědci a také univerzity, opravdu masového rozšíření se dočkala o další dva roky později.

Tim Berners-Lee
Zdroj: Martial Trezzini/ISIFA/EPA

Na konci dubna 1993 totiž CERN oznámil, že internet začíná být zdarma dostupný pro každého a nebudou tak již žádné poplatky za jeho využívání. Do té doby jej mohli užívat pouze subjekty finančně propojené s CERNem. O rok později se začaly webové stránky masově šířit i do obyčejných domácností a Tim Berners-Lee založil WWW Consorcium, které koordinuje vývoj webu. Toto consorcium také dodnes sám řídí. Od roku 1991, kdy vznikla první webová stránka, se jejich počet rozrostl na miliardy.

Název World Wide Web (celosvětová síť) Berners-Lee vybral, aby tím vyjádřil schopnost hypertextového systému propojit cokoliv s čímkoliv. Původně ale pracoval například s názvy The Information Mine (informační důl) či Information Mesh (informační pletivo). Nakonec je ale zavrhl, protože se příliš podobaly výrazu Information Mess (informační binec)…