S přestávkami jedenáct let pracoval německý skladatel Arnold Schönberg na své postromantické skladbě Písně z Gurre. Třídílná kantáta pro pět vokálních sólistů, vypravěče, sbory a velký orchestr je monumentálním dílem. V Česku zazněla v červnu hned dvakrát – na festivalu Smetanova Litomyšl a ve Státní opeře Praha, v provedení 244 umělců.
V Litomyšli i v Praze zněly Písně z Gurre. Monumentální dílo uvedlo 244 umělců
Ve světové premiéře zazněly Písně z Gurre 23. února 1913 ve Vídni. Jejich předlohou se stala dramatická báseň Jense Petera Jacobsena z roku 1868. Příběh se odehrává na dánském hradu Gurre, jehož vládce král Waldemar se zamiluje do krásné Tove, kterou jeho žena Helwiga ze žárlivosti otráví. Waldemar v žalu prokleje boha a je odsouzen k věčnému putování se svými přisluhovači po noční obloze.
Schönberg ve skladbě použil více než třicítku hudebních motivů, které zobrazují nejen hlavní postavy, ale také vypovídají o přírodě, třeba západu slunce či cválajícím koni, či citech. Poprvé zde také využil techniku sprechgesangu, techniky nacházející se mezi řečí a zpěvem.
Německý komponista Písněmi z Gurre testoval hranice hudby. „Vyšponoval hudbu tam, kam je až možné zajít. Nejen, že chtěl, aby to hrála spousta lidí, ale na samou hranici dovedl i harmonii,“ upřesnil šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) Petr Popelka. „Je to koruna nasazená celému vývoji hudby od baroka až po začátek dvacátého století,“ dodal.
2 minuty
Monumentální Písně z Gurre uvedlo na 250 umělců
Jednou za desítky let
Kromě SOČR, kde působí jako šéfdirigent, řídil při uvedení Písní z Gurre také Norský rozhlasový orchestr. Aby bylo možné skladbu v plném rozsahu uvést, své síly s nimi spojily také Český filharmonický sbor Brno a Slovenský filharmonický sbor z Bratislavy.
„Dílo těchto rozměrů se v Praze i obecně provádí jednou za desítky let a pro hráče konkrétního orchestru může taková příležitost přijít skutečně jedinkrát za život,“ podotkl ředitel SOČR Jakub Čížek. „Není to tak, že by nás k tomu hnala nějaká touha po monumentálnosti, jen se snažíme splnit Schönbergovu partituru,“ uvedl k nastudování opulentní skladby Popelka.
V hlavních sólových partech se představili pravidelný host Vídeňské a Bavorské státní opery Michael Weinius, který už Písně z Gurre zpíval, a německá sopranistka Susanne Bernhardová. Produkce je součástí cyklu Musica non grata, který se dlouhodobě věnuje oživování hudby skladatelů perzekvovaných nacistickým režimem.
