Českou účast v Cannes zachraňuje FAMU. K Zlaté palmě měli Češi nejblíže, když se vezli na nové vlně

2 minuty
Filmy z FAMU soutěží v Cannes
Zdroj: ČT24

V Cannes se promítají filmy z české produkce. Česká kinematografie je na prestižním francouzském festivalu zastoupena dvěma krátkými snímky z pražské FAMU. V premiéře tu své filmy uvádějí Petr Pylypčuk a Darja Kaščejevová. Pylypčukův Osmý den je po několika letech prvním počinem z katedry režie FAMU, která se do studentské soutěžní sekce v Cannes dostala. Kaščejevová svou Electrou může navázat na předchozí úspěchy, k nimž patří i nominace na Oscara. Celovečerní české tvorbě se ale pozvání do soutěžních sekcí v Cannes už roky vyhýbá.

Oba krátkometrážní snímky z FAMU se promítají v soutěžní sekci La Cinef (dříve Cinéfoundation), kde festival mezi tvůrci studentských filmů hledá budoucí talenty, které by stálo za to představit i mimo jejich region.

Darja Kaščejevová, režisérka animovaných filmů původem z Tádžikistánu, už se ve světě zapsala, když získala studentského Oscara a nominaci na „velkého“ Oscara za svůj předchozí krátkometrážní snímek Dcera.

Jeho tématem byly rodinné vztahy, ty rozvíjí i v Electře, intimním příběhem inspirovaným postavou z řecké mytologie. Opět se vrací k tématu vztahů otce a dcery. Zatímco její předchozí snímek byl loutkový, v novince zkombinovala animaci s hranými scénami. „Protože nemá premiéru na festivalu zaměřeném jen na animovaný film, ale na festivalu v Cannes, který prostě vnímá film jako film, tak si myslím, že tak festival i diváci budou Electru také vnímat,“ předpokládá filmařka.

Útěk ze sekty

Petr Pylypčuk se mezinárodního úspěchu dočkává poprvé, a to s bakalářským snímkem Osmý den, natočeným v koprodukci České televize. Jde po osmi letech o první film z katedry režie FAMU, který Cannes uvádí.

Pylypčuk v něm líčí útěk mladých lidí z náboženské sekty. Vycházel ze skutečného příběhu ve svém okolí. „Zažil jsem to s částí své rodiny, která je součástí takové docela uzavřené náboženské skupiny,“ upřesnil. Do svého počinu obsadil neherce.

Tvorba z FAMU v Cannes uspěla v roce 2009, kdy v sekci Cinéfoundation zvítězila Bába od Zuzany Kirchnerové (Špidlové). Vítězné snímky čeká i finanční ohodnocení a projekce na dalších festivalech, už samotná účast je ale pro filmaře důležitá. „Studentské sekce jsou dobré právě proto, že člověk vidí nové hlasy,“ míní Pylypčuk.

Nedosažitelná Zlatá palma

Festival v Cannes potrvá letos do 27. května, kdy budou také předány ceny v soutěžních sekcích, včetně hlavního ocenění – Zlaté palmy.

Tu zástupce české, respektive československé, kinematografie dosud nezískal, pokud nepočítáme vůbec první ročník canneského festivalu, kdy bylo oceněno jedenáct snímků (ale Zlatá palma ještě neexistovala). Mezi nimi i Muži bez křídel, drama z ruzyňského letiště odehrávající se za heydrichiády natočil František Čáp.

Hoří, má panenko
Zdroj: Bontonfilm

České snímky ani šanci na zisk Zlaté palmy nemají, protože léta v hlavní soutěži chybí. Naposledy se do výběru dostalo původně trezorové Ucho Karla Kachyni těsně po sametové revoluci. Žeň, aspoň pokud jde o nominace v hlavní soutěži, byla pro československou kinematografii druhá polovina šedesátých let. Některé ročníky o Zlatou palmu dokonce usilovalo titulů hned několik.

Zejména se dařilo tvůrcům nové vlny, jako byl tehdy Evald Schorm, Jiří Menzel, Jan Němec, Věra Chytilová či Vojtěch Jasný, který v roce 1969 dokonce získal cenu za nejlepší režii díky dramatu Všichni dobří rodáci.

Forman se stále vrací

Miloš Forman se do hlavní soutěže v Cannes dostal dvakrát. S Hoří, má panenko a s Taking off. Druhý ze snímků ale přivezl už jako americký režisér. Výčet té doby končí v roce 1972, kdy se na festivalu promítaly Petrolejové lampy Juraje Herze.

V samostatné české kinematografii se celovečerní filmy sem tam objevily v jiných, byť ne vždy soutěžních sekcích. Třeba v devadesátých letech Švankmajerova Lekce Faust a experimentální Postel Oskara Reifa (a jeho první a zatím poslední celovečerní snímek). Blýskáním na lepší cesty se zdálo v roce 2014 uvedení dramatu Cesta ven v režii Petra Václava.

Cesta ven (2014, režie: Petr Václav)
Zdroj: ČT24/ČT

Nicméně od té doby se zdá, že z české celovečerní produkce Cannes slyší hlavně na tituly ze zlatého fondu. V roce 2016 se do sekce Cannes Classics, zaměřující se na restaurované snímky a dokumenty o osobnostech filmu, dostal první český zástupce – sci-fi Ikarie XB 1.

V následujících ročnících mohlo festivalové publikum vidět restaurované Démanty noci, Až přijde kocour nebo Lásky jedné plavovlásky. A půlstoletí od canneské premiéry znovu také Hoří, má panenko. Naposledy si Cannes vybralo v roce 2022 Sedmikrásky Věry Chytilové. Opět tak táhne hlavně československá nová vlna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 16 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...