Kronos Quartet oslavil i v Česku padesát let na scéně

3 minuty
Události v kultuře: Kronos Quartet oslavil padesát let na scéně
Zdroj: ČT24

Smyčcový soubor Kronos Quartet letos slaví půlstoletí existence. Hudebníci v čele s Davidem Harringtonem se věnují soudobé hudbě s přesahy do mnoha žánrů, natáčejí také filmové soundtracky. Za dobu své existence získali několik cen Grammy a spolupracovali s Davidem Bowiem i Nine Inch Nails. V úterý koncertovali v Brně a ve středu v Praze.

Soubor má klasické obsazení, ale ctí progresivní repertoár i přístup ke koncertům, kdy specifika konkrétního prostoru často ovlivňují, co daný večer na pódiu zazní.

„Když jsme zjistili, že budeme hrát v kostele v Praze, neměli jsme tušení, jak velký kostel je nebo jakou má akustiku. Měli jsme jen představu v mysli a podle toho jsme naplánovali program,“ popisuje Harrington.

Takovým neobvyklým dějištěm koncertu byl v letech 2012 a 2019 i festival Colours of Ostrava. „Hráli jsme před deseti tisíci lidmi. Nestává se často, že bych se během sóla postavil a hrál vestoje. Pochopil jsem, jaké to je být rockovým zpěvákem, kterého lidi na pódiu burcují. Přesně to se tehdy stalo. Je potřeba toto jednou za život prožít. Bylo to skvělé,“ vzpomíná Harrington.

Hrají výhradně současnou hudbu, neváhají využít i digitální efekty. Přímo pro Kronos Quartet vzniklo na šest stovek skladeb. Proslulá je například ústřední melodie z filmu Requiem za sen. „Jsou výjimeční tím, jak těch padesát let, co jsou na scéně, posouvají hranice soudobé hudby,“ říká hudebník a pořadatel koncertu Václav Havelka.

Speciální hosté

Na pražský koncert si Kronos Quartet pozval jako hosty manžele Havlovy. S orchestrem je propojil v devadesátých letech hudebník Bryce Dessner. „Napsal přímo pro Kronos Quartet skladbu, kterou nám věnoval a která používá motivy z naší hudby,“ podotýká hudebník Vojtěch Havel.

Nejenom specifická místa ovlivňují repertoár. Před devíti lety zazněla v Praze kompozice ovlivněná válkou v Libanonu. Tentokrát kvartet zařadil skladbu ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 7 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...