Zahájení sezony v La Scale provázely protesty. Aktivisté polili operu barvou, krajní levice přichystala „večeři při svíčkách“

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Aktivisté ze skupiny Poslední generace před La Scalu přišli s transparentem „Poslední generace – žádný plyn, žádné uhlí“. Zeď opery polili modrou a růžovou barvou. Podle agentury ANSA policie zadržela pět lidí a odvezla je na stanici k sepsání protokolu.

„Místo toho, aby politici přijali nezbytná opatření k ochraně Itálie před budoucím suchem a klimatickými katastrofami, užívají si představení pro pár lidí,“ vysvětlili aktivisté pohnutky ke svému činu. V létě zažila severní Itálie nejhorší sucha za posledních sedmdesát let. 

Na nutnost silného omezení emisí skleníkových plynů, k čemuž vyzývají i téměř všichni klimatologové, upozorňovali aktivisté nejen z Poslední generace v nedávné době v několika evropských galeriích, kde se její členové přilepili ke slavným obrazům nebo na ně lili například polévku. K připoutání pozornosti ke klimatickým problémům využili díla Gustava Klimta, Sandra Botticelliho, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa. V Německu také blokovali silnice či letiště. 

Proti zahájení sezony ruskou operou protestovaly večer před divadlem tři desítky lidí. Jednalo se především o Ukrajince a jejich sympatizanty. „Nevím, proč mají Italové sklon si myslet, že ruská kultura nijak nesouvisí s ruskou vládou či ruským lidem,“ řekla agentuře AP demonstrantka původem z Charkova.

Problematický Boris Godunov

Zaměstnanci La Scaly a technických služeb města okamžitě po polití fasády začali s čištěním budovy. Opera ve středu večer zahájila sezonu, což patří k největším kulturním událostem v Itálii. 

Nelibost vzbudil už výběr titulu. Proti ruské opeře Boris Godunov, nastudované ruskými pěvci, se ohradil například ukrajinský konzul v Miláně. Žádal stažení operního kusu z programu, protože podle něj ho Rusko může využít ke své propagandě. 

Umělecký ředitel La Scaly Dominique Meyer uvedl, že opera není obhajobou žádného režimu, a označil ji za „fresku brutality moci“. Titul vybralo umělecké vedení La Scaly ještě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Vadí účast italské premiérky

Před milánským operním domem panovalo před začátkem představení napětí mezi policií a demonstranty z krajní levice. Ti se pokusili prorazit zátarasy. Demonstrace byla svolaná proti zdražování. Podobný protest proti akci, kde se setkávají zástupci velkého byznysu s politiky, pořádá alternativní a anarchistická scéna každý rok. 

Levicové protesty vyvolala účast krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové na zahajovacím představení. V hledišti zasedla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či italský prezident Sergio Mattarella. 

„Velká ruská kultura je pevnou součástí evropské kultury. Je to prvek, který nelze smazat,“ uvedl před představením Mattarella, který sklidil velký aplaus. Meloniová prohlásila, že je nutné držet daleko od sebe politická rozhodnutí a kulturu či historii. Podle předsedkyně EK von der Leyenové by se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mělo zabránit, aby zničil ruskou kulturu.

Účast italského prezidenta současně s premiérem při zahájení sezony v La Scale je podle italského tisku nezvyklá, naposledy se tak stalo v roce 2011.

Diváci zhruba tříhodinovou operu ocenili třinácti minutami aplausu. Délka potlesku se tak podle deníku Corriere della Sera přiblížila rekordu z roku 2019, kdy po Tosce diváci tleskali šestnáct minut. Ovace sklidil hlavní představitel opery, ruský basista Ildar Abdrazakov, který zahrál cara Borise Godunova. Dále vystoupili Anna Denisovová, Lilly Jorstadová či Ain Anger. Orchestr dirigoval hudební šéf La Scaly Riccardo Chaily a režii měl na starost dánský umělec Kasper Holten.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 1 hhodinou

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Evropský pohled