Zahájení sezony v La Scale provázely protesty. Aktivisté polili operu barvou, krajní levice přichystala „večeři při svíčkách“

V Miláně několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezonu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijetí představení ze strany publika bylo triumfální, napsala agentura AFP.

Aktivisté ze skupiny Poslední generace před La Scalu přišli s transparentem „Poslední generace – žádný plyn, žádné uhlí“. Zeď opery polili modrou a růžovou barvou. Podle agentury ANSA policie zadržela pět lidí a odvezla je na stanici k sepsání protokolu.

„Místo toho, aby politici přijali nezbytná opatření k ochraně Itálie před budoucím suchem a klimatickými katastrofami, užívají si představení pro pár lidí,“ vysvětlili aktivisté pohnutky ke svému činu. V létě zažila severní Itálie nejhorší sucha za posledních sedmdesát let. 

Na nutnost silného omezení emisí skleníkových plynů, k čemuž vyzývají i téměř všichni klimatologové, upozorňovali aktivisté nejen z Poslední generace v nedávné době v několika evropských galeriích, kde se její členové přilepili ke slavným obrazům nebo na ně lili například polévku. K připoutání pozornosti ke klimatickým problémům využili díla Gustava Klimta, Sandra Botticelliho, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa. V Německu také blokovali silnice či letiště. 

Proti zahájení sezony ruskou operou protestovaly večer před divadlem tři desítky lidí. Jednalo se především o Ukrajince a jejich sympatizanty. „Nevím, proč mají Italové sklon si myslet, že ruská kultura nijak nesouvisí s ruskou vládou či ruským lidem,“ řekla agentuře AP demonstrantka původem z Charkova.

Problematický Boris Godunov

Zaměstnanci La Scaly a technických služeb města okamžitě po polití fasády začali s čištěním budovy. Opera ve středu večer zahájila sezonu, což patří k největším kulturním událostem v Itálii. 

Nelibost vzbudil už výběr titulu. Proti ruské opeře Boris Godunov, nastudované ruskými pěvci, se ohradil například ukrajinský konzul v Miláně. Žádal stažení operního kusu z programu, protože podle něj ho Rusko může využít ke své propagandě. 

Umělecký ředitel La Scaly Dominique Meyer uvedl, že opera není obhajobou žádného režimu, a označil ji za „fresku brutality moci“. Titul vybralo umělecké vedení La Scaly ještě před invazí Ruska na Ukrajinu.

Vadí účast italské premiérky

Před milánským operním domem panovalo před začátkem představení napětí mezi policií a demonstranty z krajní levice. Ti se pokusili prorazit zátarasy. Demonstrace byla svolaná proti zdražování. Podobný protest proti akci, kde se setkávají zástupci velkého byznysu s politiky, pořádá alternativní a anarchistická scéna každý rok. 

Levicové protesty vyvolala účast krajně pravicové premiérky Giorgie Meloniové na zahajovacím představení. V hledišti zasedla také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či italský prezident Sergio Mattarella. 

„Velká ruská kultura je pevnou součástí evropské kultury. Je to prvek, který nelze smazat,“ uvedl před představením Mattarella, který sklidil velký aplaus. Meloniová prohlásila, že je nutné držet daleko od sebe politická rozhodnutí a kulturu či historii. Podle předsedkyně EK von der Leyenové by se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mělo zabránit, aby zničil ruskou kulturu.

Účast italského prezidenta současně s premiérem při zahájení sezony v La Scale je podle italského tisku nezvyklá, naposledy se tak stalo v roce 2011.

Diváci zhruba tříhodinovou operu ocenili třinácti minutami aplausu. Délka potlesku se tak podle deníku Corriere della Sera přiblížila rekordu z roku 2019, kdy po Tosce diváci tleskali šestnáct minut. Ovace sklidil hlavní představitel opery, ruský basista Ildar Abdrazakov, který zahrál cara Borise Godunova. Dále vystoupili Anna Denisovová, Lilly Jorstadová či Ain Anger. Orchestr dirigoval hudební šéf La Scaly Riccardo Chaily a režii měl na starost dánský umělec Kasper Holten.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...