V antikvariátu ji prodávali za sedminásobek ceny, tak ji vydal znovu. Hudebník Ivo Pospíšil opět vzpomíná

Nahrávám video
Události v kultuře: Ivo Pospíšil znovu vzpomíná
Zdroj: ČT24

Hudebník Ivo Pospíšil vydal reedici své úspěšné knihy Příliš pozdě zemřít mladý, kterou napsal s Vladimírem Juráskem. Tentokrát je vzpomínková publikace doplněná o další dobové fotografie, dokumenty, a dokonce i film.

„Moji kamarádi si chtěli knihu koupit, ale v antikvariátu stála sedminásobek původní ceny. Tak jsem si řekl, že to by stačilo, a vydal jsem ji znovu,“ sdělil o reedici Pospíšil. Kniha je o 88 stran delší, má dotažený obrazový příběh dobovými materiály. „Vlastně všechno je přiřazené k textu, což byla nejtěžší práce, vybrat fotky, aby hrály s textem,“ říká.

Na jedné z fotek z šatny po koncertu Na Chmelnici je třeba bývalý prezident Václav Havel s americkým básníkem a jednou z vůdčích postav beatnické generace Allenem Ginsbergem. „To byla výborná situace,“ sděluje Pospíšil.

Ivo Pospíšil byl u českého předrevolučního undergroundu, nástupu nové vlny i celospolečenských změn kolem roku 1989 jako člen The Plastic People of the Universe, DG 307 nebo Garáže. V knize píše o setkáních třeba s Ivanem Martinem Jirousem, Mejlou Hlavsou či Ivanem Králem.

Dokument, který odsýpá

Dobové snímky do knihy dodal i fotograf Jan Ságl a graficky ji upravila Zuzana Lednická ze Studia Najbrt. „Zuzana se tam snažila nacpat hodně dobových dokumentů, je pravda, že je fajn, když tam lidi vidí, co vlastně byla zřizovatelská smlouva, nebo když je tam vidět dopis, který podnítil vznik Charty,“ uvádí.

Na motivy knihy vznikl i stejnojmenný dokumentární film. Obrazovou báseň natočili David Havas a Jiří Holba. „Ivo říkal: ‚Hlavně moc nevysvětluj‘, takže to hodně odsýpá, taková asociativní montáž obrazu. Věřím, že člověk uvidí takový trošku nestandardní portrét člověka, který toho zažil hodně,“ sdělil Havas s tím, že se ve filmu do jiného kontextu dostává třeba underground.

Uvedení reedice knihy i filmu doplňuje i výstava plakátů a několik komponovaných večerů s hosty v pražské Galerii NoD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 3 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 4 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 9 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 21 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánovčera v 14:13

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
včera v 14:05

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026
Načítání...