Národní muzeum restauruje syrské artefakty. Poškodili je bojovníci IS

6 minut
Studio ČT24: Národní muzeum zrekonstruuje syrské památky
Zdroj: ČT24

Až dvě desítky poškozených vzácných historických předmětů ze Sýrie dorazilo do restaurátorských dílen Národního muzea. Část památek během války poničili teroristé z takzvaného Islámského státu. Nyní je v Česku čeká dokumentace a oprava.

Mezi památkami jsou bronzové sošky, šperky nebo kamenné reliéfy staré až čtyři tisíce let. Předměty pocházejí z různých oblastí a z různých historických epoch. Ne všechny byly zničeny během bojů, některé přišly k úhoně i špatným skladováním.

S transportem pomohla česká armáda. Dopravila například bronzového bůžka Amora z římského období nebo náhrobní reliéf ženy z Palmýry, který je datován do prvního nebo druhého století našeho letopočtu.

Část obličeje ženy urazili bojovníci takzvaného Islámského státu během války v Sýrii. „Žena je ozdobena krásným diadémem a vlasy má zakryté závojem,“ popisuje reliéf vedoucí archeologického oddělení Národního muzea Marika Tisucká, podle níž jde o výjimečné dílo.

Práce na dvanáct měsíců

Do Česka se dostala i silně poškozená soška bohyně Minervy. „Výběr byl samozřejmě především na syrské straně. Oni si museli říct, co potřebují restaurovat a co nám svěří do rukou a do péče,“ vysvětluje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Volbu však ovlivnilo i to, že se muzeum specializuje na restaurování kovových předmětů.

Předměty se musí nejprve zanalyzovat. Následně se stanoví vhodné restaurátorské metody a postupy. Až poté přijde na řadu samotná oprava. Syřané tak obdrží nejen opravená díla, ale také kompletní dokumentaci včetně datace.

„Máme smlouvu se syrskou stranou, která stanovuje dvanáctiměsíční lhůtu. To znamená, že za dvanáct měsíců by se ty restaurované předměty měly vrátit do Damašku,“ předpokládá Lukeš. Památky by Národní muzeum chtělo před odesláním ještě krátce vystavit.

Pětiletá spolupráce

„Spolupráce Národního muzea v Sýrii trvá už téměř pět let. Téměř jak začal konflikt v Sýrii, tak v rámci speciálního vládního programu asistence a pomoci Sýrii Národní muzeum začalo spolupracovat s generálním ředitelstvím syrských památek a muzeí,“ vzpomíná Lukeš.

V první fázi česká strana dodávala především materiál na zakonzervování, ochranu a evakuaci sbírkových předmětů. Ve druhé fázi se památky přivezly do Česka. Poskytnutou pomoc lze podle Lukeše řádově vyčíslit na několik milionů korun.

„Česká republika byla první zemí, která přijela do Sýrie a podala pomocnou ruku. Později začala spolupráce s jinými státy jako s Itálií, Francií a podobně,“ dodává zástupce syrské ambasády v Praze Samir Masad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...