České stopy v Cannes nejsou moc vidět, ale najdou se. V Sedmikráskách i portugalském filmu

V soutěži festivalu Cannes Češi ani na aktuálním ročníku zastoupeni nejsou, české stopy se přesto v programu prestižní přehlídky dají najít. Tou nejviditelnější je uvedení digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky Věry Chytilové. Na Česko má návaznost také kameraman Mark Bliss, který přijel s delegací portugalského snímku Restos do Vento. Do platformy Ateliér, vyhrazené budoucím nadějným projektům, byla pozvána režisérská dvojice Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Festival pokračuje do 28. května.

Zatímco zástupce současné tvorby ve festivalových sekcích většinou chybí, tituly ze zlatého fondu československé kinematografie se promítají v Cannes v posledních letech poměrně pravidelně. Digitální restaurování umožnilo festivalovému publiku představit snímky Ikarie XB 1, Démanty noci, Lásky jedné plavovlásky a Až přijde kocour.

Letos Národní filmový archiv dovezl groteskní moralitu Sedmikrásky. Režisérka Věra Chytilová natočila surrealisticky laděné vyprávění o dvou Mariích, které se rozhodnou být stejně zkažené jako okolní svět, v roce 1966. Pod scénářem jsou podepsána i další výrazná jména nové vlny: Ester Krumbachová a Pavel Juráček.

„Sedmikrásky jsou legenda. Nejen jako unikátní příklad spolupráce tří silných autorských osobností, ale také jako film s neobyčejně silným etickým podtextem. Paradox Sedmikrásek spočívá v tom, že celé generace diváků a divaček vnímají film jako radikálně svobodný film, kterému není nic svaté, zatímco Chytilová chtěla na příkladu dvou protagonistek varovat před důsledky nezodpovědného lidského chování,“ říká o snímku generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Uvedení v Cannes otevřelo Sedmikráskám dveře i do francouzské distribuce, v tamních kinech budou k vidění od konce srpna. Do českých biografů vstoupí už 2. června.

Český kameraman Bliss začínal na lodi

Českou stopu lze najít v letošním portugalském úspěchu. Do hlavního programu se dostalo drama režiséra Tiaga Guedese. Jeho název Restos de Vento původem český kameraman Mark Bliss, který snímek natočil, překládá jako Závan minulosti. „Je o souboji jedince, který je odhodlaný postavit se bezpráví, a jakou cenu za to musí zaplatit,“ přiblížil námět.

S režisérem Guedesem spolupracoval Bliss už dříve, nyní ale poprvé na celovečerním snímku. „Zbavili jsme se úplně tradičních postupů, do posledního okamžiku jsme hledali způsob, jakým zachytit kterou scénu. Někdy jsme třeba jednu scénu natočili pouze v jednom jediném záběru a také jsme nezvykle natáčeli celý film chronologicky,“ popsal Bliss spolupráci s portugalským filmařem.

Rodák z Československa se do světa dostal jako námořník. Na lodi pracoval i jako promítač v palubním kině. „V žertu říkám, že to byla moje první filmová škola, protože každý z těch filmů jsem viděl třeba dvacetkrát,“ podotýká. Po emigraci vystudoval v Austrálii skutečnou filmovou školu a točením se začal živit. Kamerou snímal videoklipy, reklamy, dokumenty i hrané tituly – zahraniční i české. Například s Vladimírem Smutným byl kameramanem pohádkového příběhu Jana Svěráka Kuky se vrací.

10 minut
Rozhovor s Markem Blissem
Zdroj: ČT24

Budoucí Les

S budoucím filmem přijelo do Cannes režisérské duo Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Jejich chystaný projekt Les zařadila canneská organizace Cinéfondation do Ateliéru. V něm upozorňuje na pozoruhodné snímky ve fázi vývoje a otevírá jim cestu na další festivaly i k mezinárodní distribuci.

„Pro nás je to splněný sen,“ přiznávají režiséři. „Ač je snímek zatím ve fázi scénáře, účast v Ateliéru zvyšuje možnost uvést v Cannes i hotový film. Jsme v hledáčku. Zároveň Cannes je mekka uměleckého filmu a autoři, s nimiž jsme vyrostli, tam vždy uváděli své filmy jako první.“

Čtyřicátníci Kazda a Weinreb spolupracují už od studií na FAMU, mezinárodně se prosadili debutem Já, Olga Hepnarová. Černobíle natočené drama o poslední ženě popravené v Československu mělo premiéru na Berlinale.

I ve středu chystané novinky Les stojí komplikovaná ženská hrdinka a i tentokrát příběh sleduje střet jednotlivců s událostmi, které je přesahují. Zápletka pojednává o přírodní katastrofě, která navždy změní osud jedné rodiny. Orkán nerozvrátí jen kmeny stromů, ale i dosavadní soužití. „Točíme o krajině, která se mění. A zároveň se mění i společnost,“ prozradili tvůrci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 15 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 15 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026
Načítání...