Pojmenovali ho Jean-Baptiste Poquelin, mnohem známější je ale pod jménem Molière. Francouzský dramatik považovaný za zakladatele klasické divadelní komedie byl pokřtěn před čtyřmi sty lety – 15. ledna 1622. Jeho hry, v nichž si bere na paškál lidské nešvary, jsou divákům dobře srozumitelné i dnes, jak dokládá jejich opakované inscenování.
Molière už téměř čtyři sta let zesměšňuje lakomce, misantropy i pokrytce
Lakota, domýšlivost či pokrytectví, které Molière pranýřoval ve hrách Lakomec, Misantrop, Zdravý nemocný, Tartuffe nebo Scapinova šibalství, nebyly žádoucí vlastnosti ani v autorově době. Bylo ale poměrně odvážné, když Molière zesměšňoval šlechtu a její snobskou morálku a náboženské pokrytectví. Podle některých badatelů Molièrova díla v 18. století podkopala legitimitu tradičních institucí a předpřipravila půdu pro francouzskou revoluci.
Zápletka Molièrových komedií nevyniká většinou přílišnou důmyslností, předností jeho her je ovšem jazyk a vtip. Přesnost jeho společenské kritiky dokládá, že některé výrazy z jeho děl se uchytily i v běžném jazyce – například harpagon jako označení pro lakomce.
Zatímco Molièrovy hry jsou poměrně známé, o životě Jeana-Baptista Poquelina se dochovalo jen málo přímých záznamů. Známo není například přesné datum jeho narození, ví se nicméně, kdy byl pokřtěn. A také, že se narodil do rodiny dvorního čalouníka a měšťana.
Dostal se do vězení i na královský dvůr
Molière na obraze Pierra Mignarda (1658)
Otec sice nepatřil k nejbohatším lidem ve městě, přesto umožnil synovi kvalitní vzdělání na clermontské jezuitské koleji, kde se Jean-Baptiste učil řečtinu, latinu i divadlo. Měl také vystudovat práva v Orléansu, podle historiků je ale možné, že si tento diplom koupil.
Místo právní praxe ale spoluzaložil L'Illustre Theatre (Slavné divadlo) a už pod pseudonymem Molière, který si zřejmě zvolil, aby nedělal své rodině ostudu, s ním kočoval po francouzském venkově. Pokoušel se prosadit i v Paříži, marně, soubor se rozpadl a Molière skončil ve vězení pro dlužníky.
Ne zrovna veselé kariérní i životní vyhlídky se zlomily, když uvedl v Rouenu hru Pierra Corneilla. O generaci starší dramatik byl v té době uznávaným autorem. Uvedením kusu si Molière získal přízeň králova bratra a posléze samotného Ludvíka XIV., což mu otevřelo dveře ke dvoru.
Společně s hudebním skladatelem Jeanem-Baptistem Lullym začal organizovat královské slavnosti. „Král slunce“ mu udělil královský důchod a jeho divadelní soubor se mohl pyšnit označením „divadelní společnost králova“.
„Skandál“ s pokrytcem
Coby dramatik první větší úspěchy získal s komediemi Směšné preciózky a Škola pro ženy. Jméno Molière ale všichni zaznamenali až po premiéře veršované komedie Tartuffe čili Pokrytec. Hra satiricky dloubající do církve si vysloužila zákaz.
Harpagon (Městské divadlo Brno)
Téměř v každé ze svých her Molière také hrál, naposledy v komedii Zdravý nemocný, při jejíž třetí repríze v roce 1673, zhruba měsíc po jednapadesátých narozeninách, v Paříži na jevišti zkolaboval a krátce nato zemřel.
Česká televize k výročí slavného francouzského dramatika uvede v sobotu 15. ledna záznam komedie Lakomec v nastudování Městského divadla Brno. Titulní role se ujal Boleslav Polívka.
