Jak nejen básníci přicházejí o režiséra. Zemřel Dušan Klein

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér, ale také scenárista Dušan Klein. Filmař s typickou dýmkou režíroval například sérii filmů o „Básnících“. Věnoval se ale také žánru krimi.

Dušan Klein se narodil  v předvečer druhé světové války v židovské rodině ve slovenských Michalovcích jako Julius. Rodiče se jeho i jeho bratry snažili ukrýt před hrozbou transportů. V klášteře pro sirotky v Bratislavě dostali doklady po chlapcích, jimž se podařilo odjet do zahraničí.

Náhradní jméno Dušan si Klein nechal i po válce, během níž byl nakonec internován v ghettu Terezín, když byla kvůli zradě jiných jeho pravá identita odhalena. „Terezínem prošlo 15 tisíc dětí, zachránilo se z nich sto. A mezi nimi jsme byli i my tři bratři,“ vzpomínal před třemi lety v dokumentu Miroslava Šmídmajera a Martina Slunečka.

S filmem se seznámil jako třináctiletý, kdy zpíval v Bielikově filmu Lazy sa pohli a kdy hrál velkou roli romského dítěte ve Weissově snímku Můj přítel Fabián. Téhož roku se také objevil v prvním slovenském barevném filmu Rodná zem.

Film je řemeslo

V dospělosti chtěl ale stát spíš za kamerou než před ní. Studoval režii na FAMU a současně pracoval jako asistent režie na Barrandově. I kvůli své osobní zkušenosti blízká témata našel u Arnošta Lustiga. Ať už to byl studentský Králíček, nebo pak absolventská Ďábelská jízda na koloběžce. Sám na FAMU později učil.

Mezi jeho studenty patřil třeba Jiří Strach. Ten vzpomínal: „Dušan nás vždycky učil, že film je především řemeslo. Nikdy se nad nás nepovyšoval jako umělec a nikdy z nás umělce nedělal. Říkal: Primárně natočte dobrý film, vyprávějte film, který má začátek, prostředek a konec a má nějakou emoci. A ten film točte pro lidi. Samozřejmě divákům ale nepodlézat.“ „Vždycky to byl člověk, který pracoval v popíku, a ten popík dělal s láskou, radostí a hrozně poctivě,“ souhlasí v dokumentu další Kleinův student Patrik Hartl.

Připomeňte si Dušana Kleina v iVysílání:

Pro diváky detektivek

V druhé polovině šedesátých let se se zaměřil převážně televizní na práci, v následující dekádě se vrátil do Filmového studia Barrandov. Věnoval se mimo jiné žánru krimi, například ve snímcích Případ mrtvého muže, Sázka na třináctku nebo Město nic neví. Jeho špionážní, detektivní a kriminální dramata charakterizuje neobvyklá snaha o maximální věrohodnost příběhu a o hlubší psychologickou motivaci.

„V době normalizace bylo v módě společenské drama jako Atomová katedrála. A abych tomu tlaku unikl, přijal jsem první detektivku, která byla k dispozici. Tomu jsem se celých deset let věnoval jako úniku, na druhé straně se ale přiznávám, že mám detektivní žánr rád a že se na něm mohl člověk naučit řemeslo,“ vysvětloval Klein v pořadu Krásný ztráty.

Krimi snímky, které Klein točil v 70. letech, byly podle Sedláčka únikem od cenzury někdy jen zdánlivě. „Při realizaci se často ukazovalo, že naopak nemůžete natočit příběh, který se skutečně stal, protože tehdejší Bezpečnost porušovala zákon a podobně,“ sdělil filmový publicista Jaroslav Sedláček v 90' ČT24. V krimi příbězích ale Klein získal podle publicisty velkou řemeslnou zručnost a náklonost herců.

Na začátku devadesátých let stál za seriálem Hříchy pro pátera Knoxe a navazujícími Hříchy pro diváky detektivek. Vznikly na motivy stejnojmenné knihy Josefa Škvoreckého. V interaktivně pojaté detektivce mohli diváci před rozuzlením sami ukázat na pravděpodobného vraha. Příběhy se držely pravidel autora detektivek Ronalda Knoxe pro detektivní žánr. Že Kleina zajímalo experimentovat s  neprosazenými formáty, prokázal i o pár let později, když se se zapojil do začátku nekonečného seriálu Ulice. 

„Otec“ Básníků

Mezi desítkami titulů se jménem Dušana Kleina v titulcích vyniká drama s protialkoholní léčebny Dobří holubi se vracejí, které bylo jednou z posledních hereckých příležitostí pro Vladimíra Menšíka. A také satirická komedie Vážení přátelé, ano v hlavní roli s Milanem Lasicou. Scénáře k oběma zmíněným titulům napsal v ustáleném autorském tandemu – s Ladislavem Pecháčkem.

Zřejmě nejvíce je ale Klein spojen se sérií „Básníků“, jejíž první tři díly natočil ještě před revolucí. K části z nich také, tenkrát s debutujícím Ladislavem Pecháčkem, napsal scénář. „Ptal se mě, proč to chci točit. V té době vznikalo mnoho filmů o mladých lidech, ale většinou to byly děti z rozvrácených rodin, děti alkoholiků. Já jsem si říkal: Já mám dva syny a ti mají hezký život a jejich duševní život by mohl být pro diváka stejně zajímavý jako pro mě byl zajímavý Štěpán Šafránek, když jsem si přečetl knížku,“ popsal Klein, čím ho látka zaujala.

Jak básníci přicházejí o iluze (1984, režie: Dušan Klein)
Zdroj: ČT

A měl pravdu, přestože vedení tehdy prohlásilo, že na film nikdo nepřijde. Do kin se ale první „Básníci“ dostali až po drobném cenzurním zásahu – Klein musel vystřihnout dvě básničky, které hlavní hrdina složil a které schvalovací komise považovala za příliš společensky kritické. „Dejme si nalít ještě sklenku / nač hned spoléhat na myšlenku. / Nám stačí stárnout, budem vlivní / senilní a neomylní,“ zarecitoval režisér po letech problematické verše.

Ke Štěpánu Šafránkovi se od první komedie Jak svět přichází o básníky vrátil Klein nakonec ještě pětkrát. Sledoval ho od gymnaziálního dospívání přes studium medicíny a sžívání se s kapitalismem až po současnost. Posledním Kleinovým celovečerním titulem byl právě film z básnické série.

Podle filmového publicisty Sedláčka ztrácí český film velmi pracovitého, vlídného, všímavého a pokorného člověka. Klein se prý sice minul s celou československou novou vlnou, nicméně první díl „Básníků“ z roku 1982 s několika protirežimními fóry, které prošly problémově cenzurou, byl během normalizace svěžím závanem. Další díly to podle něj jenom stupňovaly, šlo o autentické filmy ze současnosti.

Herec Jan Přeučil, který v Básnících hrál docenta Sejkoru, v 90' ČT24 sdělil, že Klein byl profesionál a měl úctu k dalším filmovým profesím. Eva Jeníčková, představitelka „Vendulky utěšitelky“ sdělila, že práce s Kleinem byla pohodová, zmínila množství pokračování komediální série, které je podle ní nevídaná. „Dušana jste chtěli obejmout, speciálně při posledních Básnících. My všichni můžeme být vděční za to, že nám tohle dal,“ uvedla.

74 minut
90' ČT24: Vzpomínky na režiséra Dušana Kleina
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jamese Bonda bude úkolovat Amazon, nemusí zůstat jen u filmu

Technologický gigant Amazon převzal tvůrčí kontrolu nad budoucností Jamese Bonda. Společnost Amazon MGM Studios uzavřela dohodu s dlouholetými správci bondovek Barbarou Broccoliovou a Michaelem G. Wilsonem. To vede k dohadům, jak moc se mise filmového agenta 007 promění a jestli se fanoušci konečně dočkají dalšího filmu.
před 4 hhodinami

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
před 10 hhodinami

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
včera v 17:16

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
včera v 06:15

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025
Načítání...