Sedm českých umělců založilo FIRMU, musí být manažery vlastního úspěchu

Ve své tvorbě vycházejí z graffiti subkultury a pojí je dlouholeté přátelství a věk blížící se čtyřicítce. Sedm výtvarníků jedné generace založilo nové umělecké uskupení, kterým reflektují postavení umělce v jednadvacátém století. FIRMA se představuje první společnou výstavou v pražské galerii Nová síň, kde také prezentuje svůj manifest.

„Dlouho nevznikla výraznější výtvarná skupina, proto jsme se dali dohromady. Změnila se doba a my na to chceme reagovat,“ říká jeden z členů FIRMY Pasta Oner. K zakladatelům patří také Michal Cimala, Jan Kaláb, Martin Krajc, Matěj Olmer, Michal Škapa a Karel Štědrý. Nemají sice společný výtvarný styl, názorově se ale shodnou na tom, jaké je být umělcem jednadvacátého století.

Umělec musí být i manažer

„Jako se my díváme na výtvarné skupiny, které byly generaci i několik generací před námi, a čteme jejich záměry a postoje, tak je to důležité pro ty další, co přijdou po nás,“ nepochybuje Jan Kaláb.

Malá podpora od státu, standardní galerijní praxe i vliv investorů, to všechno podle výtvarníků oslabuje status umělce, který pak mnohdy širší společností není brán vážně. Ve svém manifestu vidí FIRMA dnešního výtvarníka spíše jako manažera vlastního úspěchu.

„Dneska se dá říct, že umělec je mnohdy sám sobě manažerem, musí se starat o svůj provoz. Instituce se také posunuly do jiné polohy. A tohle všechno bychom chtěli FIRMOU reflektovat. Je to nadsázka, trochu i sebeironie,“ upřesňuje Pasta Oner.

Společné názory i společný obří obraz

Karel Štědrý oceňuje pestrost osobností, které umělecká skupina spojila. „Za mě je devizou, že jsme se dokázali dohodnout, i když máme každý jiný žebříček priorit,“ dodává. „Udržuje nás to ve vzájemné diskusi a konfrontaci, která je podle mého názoru strašně důležitá, aby člověk jako výtvarník neustrnul, protože naše práce je spojená s tím, že se člověk uzavírá ve své bublině, do ateliéru,“ dodává Kaláb.

Někteří z členů se v minulosti potkávali se sprejem v ruce v ulicích metropole. A ti o pár let mladší se zase jimi inspirovali. Později pořádali i společné výstavy. „Na rozdíl od uměleckého světa, který je spíš neorganizovaný a neorganizovatelný, jsou kluci disciplinovaní a cílevědomí a je to na jejich věcech vidět,“ poznamenává Štědrý.

3 minuty
Nová umělecká skupina FIRMA se představuje výstavou
Zdroj: ČT24

Každého z výtvarníků zastupují na výstavě dvě malby. Vrcholem instalace je velkoformátový obraz, který umělci vytvořili společně. „Má opravdu obří rozměry, takže jsme si museli pronajmout halu. Tam jsme buď na střídačku, nebo ve skupinkách jezdili. Vznikala zhruba měsíc a půl, bylo to náročné, protože k horním částem se muselo lézt po štaflích nebo žebříku,“ popisuje Michal Škapa tvorbu plátna o rozměrech čtyři krát šest metrů.

V galerii Nová síň se FIRMA představuje do 5. listopadu, výstavu doprovodí na budově galerie videomapping od Amara Mulabegovice. Na příští rok plánuje uskupení další společnou výstavu ve větších prostorách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
před 6 hhodinami

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025

V Lipníku nad Bečvou vyrábějí pro Hollywood historické lodě

Plaví se na nich hrdinové celosvětově úspěšných seriálů Hra o trůny, Vikingové nebo snímku Letopisy Narnie. Historické lodě ale vznikly v Česku, v garáži v Lipníku nad Bečvou. Dvě fantasy plavidla se objevila i v Oscarem letos oceněném muzikálu Čarodějka.
15. 3. 2025

Unikátní barevné záběry prezidenta Beneše přinesl nový dokument

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.
14. 3. 2025

Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
14. 3. 2025
Načítání...