Jiří Suchý si k devadesátinám zpívá písně, které jiným záviděl. Pramínek vlasů je opotřebovaný, obává se

Rozhovor s Jiřím Suchým: Mám pořád co dělat (zdroj: ČT24)

Divadelník Jiří Suchý slaví 1. října devadesáté narozeniny. Nepřekvapivě na jevišti svého osudového Divadla Semafor. Autor desítek hitů v premiéře přiopravil písničkové pásmo, jehož názvem říká: Znám ještě starší lidi.

„Jsem notorický neslavič, ale slavit musím, poněvadž si to žádají naši diváci a soubor,“ podotýká k životnímu jubileu Jiří Suchý. Narozeninové pásmo písní spojuje jednoznačná dramaturgie.

„Vybral jsem si písničky, ke kterým jsem psal texty a někdy i melodie pro někoho jiného. A pak jsem jim to záviděl. Teď si je dopřeju jako svůj dárek sobě k narozeninám,“ prozradil.

Ústřední topení i Árie měsíce

Suchý má na kontě přes 1300 písňových textů a je autorem více než 120 divadelních her a revuálních představení. Mimo jiné je autorem textů pro Hanu Hegerovou (Blázen a dítě), Jitku Molavcovou (Lípa zelená), Hanu Zagorovou a Josefa Dvořáka (Miláčku), Waldemara Matušku (To všechno odnes čas) či Karla Gotta (Mám zlatej důl).

„Jsou to většinou písně z divadla, ty asi nebude veřejnost příliš znát,“ dodává k narozeninovému programu a zmiňuje například skladbu Ústřední topení. Zařadil ale i ty, které si lidé pobrukují už desítky let. Přiznává, že záměrně vynechal píseň „nejžádanější, a proto nejopotřebovanější“: Pramínek vlasů.

Zazní ale třeba Árie měsíce, kterou nazpíval v roce 1961 Waldemar Matuška. Po písničce, kterou lidé znají spíše podle prvních slov („plavu si ani nevím jak, nemám prsa, nemám znak“), se jmenoval také zářijový koncert jubilanta na plovoucí scéně na Vltavě. V přímém přenosu ho vysílala Česká televize.

S Jitkou Molavcovou jsme se za padesát let nepohádali

Nejen na narozeninových koncertech je Suchého jevištní partnerkou už přes půlstoletí Jitka Molavcová. „Vždycky zdůrazňuju, že ani jednou jsme se nepohádali. Prostě máme takové povahy, že nemáme zapotřebí se hádat. Máme radši pohodu. Radši něčemu ustoupíme,“ popisuje dlouholetou spolupráci Suchý.

Jitka Molavcová zase na svém kolegovi oceňuje pracovitost: „Jiří Suchý je nenapravitelný optimista potlačující přírodní zákony. Když úměrně s číslovkou roku roste i jeho aktivita, tak mnozí jeho o deset let mladší kolegové jeho pracovnímu tempu nestačí.“

Její slova potvrzuje sám Suchý. Za zavřenými dveřmi divadla během pandemie měl prý mnoho práce. Mimo jiné napsal hru. Inscenaci Černá kočka – bílý pes ve stylu francouzského moderního kabaretu uvede Semafor už 13. října.