Některé země Eurovizi raději vyhrát nechtějí, říká historik pěvecké soutěže

Pěvecká soutěž Eurovize se letos konala popětašedesáté. Vyhráli italští rockeři Maneskin, spíš než o jejich vystoupení se ale mluvilo o podezření, že v zákulisí přímého přenosu brali drogy. Není to ale poprvé a zřejmě ani naposledy, kdy se tato výpravná show, pořádaná zeměmi sdruženými v Evropské vysílací unii (EBU), musela popasovat s různými problémy. Některé v rozhovoru pro Týden v kultuře připomněl historik Eurovize Dean Vuletic. A možná překvapivě také zmínil, že ne každý, kdo se účastní, chce vyhrát.

„Česká republika byla jednou z posledních evropských zemí, které do Eurovize vstoupily. Poprvé roku 2007,“ připomíná Vuletic. Do mezistátního písňového klání se ale zapojovali už Čechoslováci.

Rakousko vysílá Gotta

Východní blok měl svou Eurovizi – Intervision Song Contest v polských Sopotech. Ročník 1977 vyhrála Helena Vondráčková s Malovaným džbánkem, o tři roky později se Marika Gombitová o vítězství podělila se soutěžícími z Finska a Sovětského svazu.

Čechoslováci se dostali ovšem i do „západní“ Eurovize. V roce 1968 se o přízeň kapitalistických popových fanoušků ucházel Karel Gott. Ovšem s písní Tausend Fenster (Tisíc oken) coby zástupce Rakouska. O dvě dekády později měla šanci zazářit Lenka Filipová, vyslaná Švýcarskem. Povolení vycestovat z Československa ale nedostala, takže „Ne partez pas sans moi“ nakonec zpívala náhradnice, jakási Céline Dion.

Lordi ano, Kabát ne

V roce 2007 Češi poprvé soutěžili na Eurovizi sami za sebe. „A prvních pár let se jim příliš nevedlo. Například účast skupiny Kabát nebyla dobrou volbou,“ zmiňuje Vuletic první český samostatný pokus prorazit v zahraniční konkurenci.

Kabáti na pódiu v Helsinkách rozpálili Malou dámu, odezvou byl ale jen jeden bod, a tím pádem poslední místo. Čeští rockeři se s publikem minuli, v žánru ale problém nebyl. Finsko soutěž pořádalo proto, že předchozí rok vyhrála domácí heavymetalová kapela Lordi v hororových kostýmech.

„Posledních několik let ale vystupují za Česko mladší soutěžící s velmi současnou popovou hudbou a myslím, že se jim daří celkem dobře,“ oceňuje Vuletic nicméně.

Nejúspěšnější byl zatím v roce 2018 zpěvák Mikolas Josef, který ve finále dosáhl na šesté místo. Před ním se do finále dostala jako jediná Gabriela Gunčíková v roce 2016, skončila ale bez jediného bodu od diváků. V roce 2019 se z finálového postupu mohla radovat indie-popová kapela Lake Malawi, celkově skončila jedenáctá. Fanoušci mohou hlasovat pro kohokoliv – kromě soutěžícího ze své země. Hlasy přisypává také porota.

Politické kontroverze

Účast v Eurovizi v mezinárodní kariéře pomohla třeba zmíněné Céline Dion, zpěváku Juliu Iglesiasovi nebo kapele ABBA. V dlouhé historii soutěže jsou ale zapsány i komplikace; soutěž se sice tváří jako apolitická, ale politika se jí dotýká. Jen aktuální ročník provázelo několik politických kontroverzí.

První je diskvalifikace Běloruska s odůvodněním, že jejich příspěvek zesměšňuje běloruské protivládní demonstranty. Další kontroverze se týkala Ruska. Feministická píseň Russian Woman od interpretky Manizhy kritizuje také zažité představy o tom, co by žena měla dělat, jako rodit děti nebo se vdát. To vyvolalo nevoli ze strany konzervativců, ruských politiků a společnosti, včetně některých ruských organizací.

V minulém ročníku, který se konal v roce 2019 (v roce 2020 byla Eurovize kvůli pandemii zrušena), mířily výhrady zase mimo jiné na pořádající Izrael. Kritici tvrdili, že Izrael chce pořadatelstvím odvést pozornost od násilí v Pásmu Gazy a na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se

Loni měla premiéru hudební komedie Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga. Hlavní hrdinové, popové duo, které chce dobýt eurovizní olymp jako kdysi ABBA, by pro svou zemi udělali vlastně lépe, kdyby nevyhráli. Vítězná země totiž musí pořádat další ročník, což je nemalý zásah do rozpočtu. Parodický snímek nemá podle Vuletice k realitě zas až tak daleko.

„Pro svoji knihu o Eurovizi jsem dělal průzkum a četl spoustu korespondence, kterou si v rámci soutěže vyměnily jednotlivé televizní stanice. Například na začátku osmdesátých let psala egyptská televizní stanice, že by se chtěla účastnit Eurovize. Žádali ovšem záruku, že soutěž nevyhrají, protože nechtějí hostit příští ročník. Takže toho se některé televizní stanice skutečně obávají a myslím, že to zohledňují i při výběru svých zástupců, kdy nevyberou příliš silného interpreta, aby nemuseli čelit možnosti, že budou muset uspořádat další ročník soutěže,“ upřesnil Vuletic.

Před začátkem letošního ročníku odpovídal i šéf české delegace Kryštof Šámal na otázku, jestli by Česko nebylo případným vítězstvím zaskočeno. Právě proto, že by se s ním počítalo jako s příštím pořadatelem.

„Myslím, že to po celém roce covidové pandemie může být zajímavý boost pro kulturu dané země. To pořádání není tak složitá věc jako olympiáda, takže myslím, že není zas čeho se tak bát, kdyby to dopadlo,“ uvedl Šámal. Nakonec na případné obavy ale nedošlo. Letošní tuzemský soutěžící – Ben Cristovao alias Benny Cristo – se do finále neprozpíval.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...