Se sebevědomím bojuji neustále, obhajovat pozici je svazující, říká Trojan o svých úspěších

29 minut
Interview ČT24: Ivan Trojan mluví o herectví i sebevědomí
Zdroj: ČT24

Herec Ivan Trojan získal o víkendu sedmého Českého lva, tentokrát za roli léčitele Jana Mikoláška v dramatu Agnieszky Hollandové Šarlatán. V Interview ČT24 mluví o úskalích herectví, Dejvickém divadle i svých synech, kteří ho prý učí „nezestárnout“.

Co se týče Českých lvů, je šestapadesátiletý herec rekordmanem. Ocenění je pro něj hlavně zadostiučiněním, že je jeho práce smysluplná. Radost je ale blesková. „Když jsem získal Cenu české filmové kritiky, tak jsem se sebral a šel pěšky domů. Tam jsem vyndal myčku, nandal myčku a šel spát. A druhý den jsem se už učil úplně jinou roli,“ sděluje Trojan.

Postavu léčitele Jana Mikoláška v Šarlatánovi měl prý tendenci obhajovat, režisérka Hollandová a scenárista Marek Epstein zase postavě dávali „minusové body.“ Bál se, aby diváci Mikoláškovi zachovali přízeň. Díky komplikované postavě ale prý mohl přemýšlet sám o sobě. Mikolášek byl však ve filmu sebejistý, sám Trojan podle svých slov bojuje se sebevědomím.

„Lidé si třeba myslí, že čím je herec starší a má toho víc za sebou, tak by měl být sebevědomější. Že ví, jak na to. A ono to je často naopak. Ještě vás navíc svazuje, že musíte pozici nějakým způsobem obhajovat. Že tohle už jste zahrál nějakým způsobem. Nechcete se opakovat. Takže tlak je vlastně velký a já si ho někdy vytvářím sám. V tom musím ubrat,“ sděluje herec.

V Dejvickém divadle Trojan podruhé i režíruje

Na herectví ho prý vždy zajímala proměna v jiného člověka, kdy je třeba přijít na to, jak takový člověk myslí. „Dostat se pod kůži toho člověka. To je vlastně fascinující věc a vždycky mě to lákalo, ty věci si úplně neusnadňovat. Zkusit se proměnit,“ vypráví jak o nedávné roli v komedii Bourák, tak třeba o roli hejtmana v Revizorovi v Dejvickém divadle, jíž „normálně dostávají šedesátiletí chlapi“, ale jemu bylo v té době 33 let.

Řadu nominovaných snímků podle Trojana spojuje téma péče o demokracii. Vyprávět historické příběhy je podle něj důležité, protože to přibližuje historii mladé generaci „přes emoci a přes příběh.“ Trojanovi čtyři synové prý otce učí hlavně „nezestárnout“.

„Já se s nimi i dost často radím. Jestli mám třeba někam jít, nebo nejít a něco říct, nebo neříct. Nebo něco udělat. Probírám to i s nimi, zajímá mě jejich názor,“ uvádí Trojan.

V Dejvickém divadle, kde před pěti lety režíroval hru Zásek, nyní Trojan režíruje další hru – její název je Vina. Během minulého roku musel s kolegy několikrát zkoušení přerušit, prý ale věděl, že je třeba práci dokončit. „Krásné bylo, když se divadlo otevřelo v září a v říjnu, jak diváci divadlo potřebovali, a že po každém představení vstávali. Ta sounáležitost byla obrovská.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 1 hhodinou

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...