Po roce a půl rekonstrukce se ve středu otevřela veřejnosti Španělská synagoga. Nejmladší svatostánek někdejšího pražského židovského města slouží jako muzeum. Přístupná ale nezůstane dlouho, od pátku musí v důsledku zpřísnění protikoronavirových opatření opět zavřít.
Rekonstruovaná Španělská synagoga otevřela po roce a půl. Po dvou dnech zase zavře
Restaurátorské práce a stavební úpravy vyšly na několik desítek milionů korun. Rozšířily výstavní prostor a umožnily bezbariérový přístup do tří pater synagogy, kde se budou nadále konat i koncerty, především tu ale návštěvníci najdou novou expozici. Mapuje posledních dvě stě let historie Židů v českých zemích. Připomíná také vliv židovských osobností na vědu, průmysl a umění.
„Teprve probírka těmito dokumenty osvětlí, jakou ztrátu představuje genocida Židů za druhé světové války a to, co po ní následovalo, jakým způsobem byla ochuzena česká kultura a vůbec všechny oblasti života,“ poznamenává ředitel Židovského muzea Leo Pavlát.
Uplynulá dvě století plná dějinných zvratů, kterými si česká a moravská židovská komunita prošla, ukazuje dlouhodobá expozice prostřednictvím judaik a dalších trojrozměrných exponátů, dokumentů, filmů a fotografií.
Synagoga s maurskou výzdobou
Španělská synagoga vznikla na místě pravděpodobně nejstarší synagogy v židovském městě, známé jako Altschul (Stará škola). Stavba z dvanáctého století přestala kapacitně stačit, v roce 1868 ji tak nahradil nový svatostánek. Jméno získal díky výzdobě v maurském stylu, inspirovaném slavným středověkým komplexem maurských panovníků Alhambra.
Během druhé světové války sloužila synagoga jako skladiště zabavených synagogálních předmětů z českých židovských obcí.
Státní židovské muzeum získalo svatostánek do péče v roce 1955, v roce 1960 zde byla otevřena expozice synagogálního textilu. Od sedmdesátých let byla synagoga zanedbávána a v roce 1982 uzavřena. Rekonstrukce mohla začít až po roce 1989 a v devadesátých letech došlo k obnovení Španělské synagogy.