Kadrnka dokončil Zprávu o záchraně mrtvého. Inspiroval se kómatem vlastního otce

Režisér a scenárista Václav Kadrnka dotočil svůj třetí celovečerní snímek. Přestože do natáčení, do něhož se tvůrci pustili po třech letech příprav, nedlouho po začátku zasáhla koronavirová krize. K filmu Zpráva o záchraně mrtvého inspirovala Kadrnku situace, s níž se musela vypořádat jeho vlastní rodina.

Kadrnka debutoval v roce 2010 snímkem Osmdesát dopisů. Přesně tolik jich filmařova matka poslala otci, zatímco se v socialistickém Československu pokoušela překonat byrokratickou šikanu, aby mohla za manželem i s nezletilým synem vycestovat na Západ. Základem scénáře se tak stal skutečný rodinný příběh.

O sedm let později uvedl Kadrnka s úspěchem svůj další počin – Křižáčka – v soutěži filmového festivalu ve Varech. Road movie o otci a synovi byla volnou adaptací epické básně Jaroslava Vrchlického a Kadrnka za ni obdržel hlavní festivalovou cenu. Českému filmu se něco takového podařilo naposledy před patnácti lety.

Zpráva o tom, že se člověk nemá nikdy vzdávat

V nejnovějším, chystaném titulu se opět potkává téma rodiny a inspirace tvůrcovými vlastními příbuznými. Konkrétně otce, který po mozkové mrtvici upadl do kómatu. 

„Snažili jsme se ho s mámou probrat. Trávili jsme u něj několik hodin denně, mluvili na něj a on opravdu začal za několik dní otevírat oči a reagovat,“ popisuje situaci režisér. „Neuvěřitelné bylo, že když se z kómatu probral, pamatoval si úplně všechno, co jsme mu říkali. To mě inspirovalo. Chci ve filmu mimo jiné ukázat, že se člověk nemá nikdy vzdávat a že i zdánlivě nesmyslné věci smysl mají. Je to pro mě nesmírně osobní věc, zkušenost na hranici života a smrti, kterou chci sdílet.“

Natáčení filmu Zpráva o záchraně mrtvého
Zdroj: Martin Řepka/CinemArt

Filmovým synem je Vojtěch Dyk

Hlavní postavy intenzivního rodinného dramatu ztvárnil Petr Salavec, Zuzana Mauréry a Vojtěch Dyk. Scénář napsal Kadrnka spolu se spisovatelem Markem Šindelkou, jenž má ve svých knihách blízko k celospolečensky závažným tématům, která jsou zároveň prověřením jedince. Je například spoluautorem komiksu Svatá Barbora o takzvané kuřimské kauze a svou druhou cenu Magnesia Litera obdržel za román Únava materiálu, jehož hrdinou je bezejmenný teenagerský uprchlík na cestě Evropou.

Zprávu o záchraně mrtvého natáčel Kadrnka převážně ve fakultní nemocnici v Olomouci, štáb se vydal ale i do Kroměříže a Zlína. Do kin se novinka, která vzniká v produkci Sirius Filmu a také s přispěním České televize, dostane v roce 2021.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...